Hlavní strana > Archiv 1999 - 2003 > Předkrm

Předkrm březen 2000

Milí čtenáři,

Voříšek ve své nové podobě vychází již 4 měsíce a za celou tu dobu jsem nedostal žádný negativní ohlas. Byl jsem z toho docela nervózní (a tak jsem na reklamní kampaň na Voříška, kterou právě rozjíždím, chtěl zařadit i heslo "Přece není možné, aby se to líbilo všem!") a teď vidím, že ta nervozita byla docela oprávněná.

Úder, který jsem ve středu dostal, byla totiž těžká podpásovka zrovna z míst, odkud jsem to rozhodně nečekal. (Paradoxně to bylo navíc bezprostředně po tom, kdy jsem na začátku týdne zařazoval kratičkou úvahu o problematické svobodě projevu u nás.)

Neozval se sice žádný čtenář, ale přímo generální ředitel naší firmy, který mi přes spolupracovníky vzkázal, že se jednomu jeho kamarádovi jisté články ve Voříškovi nelíbí, a že je mám okamžitě smazat, jinak budu propuštěn. (Nemusím snad ani psát, že nejsem blázen, abych se snažil psát něco, co by mohlo být jakkoliv proti zájmům mé firmy - nebudu proto ani teď prozrazovat její jméno, jenom to, že jsem s ní spojil svůj život na skoro 15 let a "dotáhl" to na funkci vedoucího konstruktéra.)

Odmítl jsem jej odstranit, protože jsem přesvědčen, že článek je 100% pravdivý, nepoškozuje nijak naši firmu, týká se jen a pouze "kamaráda" a čtenáři Voříška mají právo na to, aby o něm věděli to, co já.

"Kamarádovi" to (pochopitelně) nestačilo a tak za mnou poslal svého "člověka" (nebyl jsem při jednání s ním úplně ve formě, protože jsme předchozí noc připravovali exponát na výstavu a do postele jsem se dostal až o půl druhé, a tak už si teď nepamatuji přesně, jestli při přestavování říkal, že je "kamarádův" řidič nebo nosič aktovek nebo něco podobného). A prý ho "kamarád" posílá, aby zjistil, co jsem zač a proč jsem článek psal.

Na moje upozorňování, že by neměli problémy "kamaráda" zatahovat na půdu mé firmy nechtěl slyšet ale ani on, ani přítomný generální ředitel a náš kádrovák. "Šofér" vyjadřoval svůj údiv a překvapení, jak je možné, že člověk, který má tak výborné pracovní výsledky, se může snížit k tomu, aby psal něco proti "kamarádovi" (ponechávám zatím bez dalšího rozvádění, že je možné, aby generální ředitel prozrazoval nějaké informace o zaměstnancích firmy, kterou dostal svěřenu k řízení, svým "kamarádům", resp. "šoférovi", který s ní nemá vůbec nic společného). Nabízel jsem tedy "kamarádovi" ve Voříškovi neomezený prostor na vyjádření jeho názorů, aby čtenáři mohli znát názor druhé strany, ale o to neměl ani nejmenší zájem.

Následující dny jsem byl neustále svými kolegy přesvědčován a zastrašován, že mě nakonec "kamarád" stejně zničí, že na můj případný odchod nejvíc doplatí oni a naše firma. A taky že si mám uvědomit, že se klidně něco může přihodit i mé rodině, protože to jsou lidé, kteří se neštítí ničeho. A mně prý nic neudělá, když článek smažu, protože už ho stejně všichni četli.

V pátek se vedení firmy "konečně" podařilo vymyslet kličku, jak mě zastrašit. Dostal jsem "Výzvu", abych okamžitě odstranil nedostatky ve své pracovní činnosti, spočívající v tom, že nebyl včas hotov software pro jistý výrobek (výrobek uvedeného typu se však nikdy nevyvíjel a ani vyvíjet a vyrábět nebude) a protože do uvedeného termínu 15.3.2000 určitě nebudu schopen tyto "nedostatky v pracovní činnosti" odstranit, dostanu (za svůj článek ve Voříškovi) s největší pravděpodobností výpověď podle §46, odst.1) písm. e) zákoníku práce.

Připadá mi to celé nějaké prapodivné - proč se proboha "kamarád" bojí nějakého článku v "médiu", které čte v průměru 5 lidí denně? Nechápu to.


05.03.2000
?subject=Předkrm březen 2000'>Jaromír Suchý


přístupů od 18.4.2004: 4517