Hlavní strana > Archiv 1999 - 2003 > Masíčko

Jak se ČSSD podařilo zapsat do dějin

Řada lidí se snaží, aby se alespoň jedním velkým činem nesmazatelně vepsali do dějin. Ti s pevnějšími nervy přirozeně už pochopili i to, že vůbec nezáleží na tom, jestli kladně či záporně - s odstupem času se to stejně ztrácí. Důležité je jen, aby to bylo něco nového, převratného, a poznamenalo to život co nejvíce ostatních lidí.

Vůdcové naší soc.-dem. teď mají asi mindráky, že jejich rivalům už se podobný kousek podařil (např. tragickou fraškou s názvem "kupónová privatizace") a jim stále ne, přičemž jejich čas u vesel se zoufale rychle krátí. Nevyšlo velké čištění rukou (nepočítáme-li exministra Svobodu), nevyjdou (doufejme) ani slibované velké třesky-plesky, a tak další trumf musel přijít z úplně jiného rukávu - oblasti ochrany životního prostředí.

Ve vyspělých i zaostalých zemích bývá běžné, že osvícení vládcové ekonomickými nástroji motivují své občany i firmy k tomu, aby se ekologičtěji chovali, protože dobře ví, že zdravé životní prostředí je nepostradatelná nutnost, jehož kvalita se přitom nedá reálně ekonomicky vyčíslit.

Všichni asi víme, jak to potom vypadá v praxi - aby se zlepšila kvalita řek, nařídí stát tvrdé sankce pro znečišťovatele vod, a pro ty je potom velmi výhodné postavit čističku. Aby se zlepšila kvalita ovzduší, nařídí se pokuty za množství exhalací, a pro provozovatele zastaralého zařízení je výhodnější investovat do filtrů nebo změny technologie a ušetřit tak. Neustále stoupající ceny za ukládání odpadů lze považovat za jistou motivaci k jejich snížení tříděním a recyklací, atd. Určitě lze bez výčitek svědomí označit podobné sankce za ekologickou daň.

A protože se naše současná vláda ČSSD ve svých předvolebních slibech ekologií vydatně oháněla, chce nám teď asi ukázat, že alespoň v této oblasti dokáže udělat díru do světa. Například tím, že i takové prosté slovní spojení "ekologická daň" může v jejím provedení získat zcela nový, originální rozměr, který je původní jistě i v mezinárodním měřítku.

Kdo si již pořídil nový jízdní řád Českých drah, zjistil, že nás letos čeká drastické (asi 60%) zdražení jízdného ve vlacích. Obyčejné jízdné teď bude stát zhruba 11x více, než v roce 1989 (nemusím snad připomínat, že průměrné platy a ceny se od té doby zvedly pouze zhruba 4 až 5x - jízda vlakem se tak pomaličku stává luxusní záležitostí). Jistě můžete namítnout, že se nic neděje, že přece existuje i tzv. zákaznické jízdné, které je stejné, jako dosud - stačí jen "maličkost": koupit si pro každého kartu Z za "symbolických" 100 korun. (Můžete si přečíst i tiskovou zprávu ČD na toto téma.)

Vlak (alespoň podle některých demonstračních akcí) i současná vláda považuje za nejekologičtější dopravní prostředek a byla by jistě nejraději, kdyby s ním alespoň občas jezdili pokud možno všichni naši občané i turisté. Na to, aby jím za "normální" cenu mohli i nadále jezdit, si však teď všichni budou muset koupit onu kartu Z. Pominu-li cizí turisty, za 10 milionů našinců tak získají ČD (tedy víceméně stát) přesně 1 miliardu korun. (Uznejte, že to je opravdu "symbolická" částka.) Vzhledem k tomu, že tak bude postižena drtivá většina obyvatel, bylo by mnohem správnější nazývat tento vynucený poplatek jako daň. Daň za možnost využití ekologické dopravy - svým způsobem tedy také ekologická daň.

Paradox je na tom samozřejmě v tom, že zatímco všude jinde ekologické daně platí především ten, kdo životní prostředí poškozuje, u nás tato nová "dopravní" daň bude trestem výhradně za to, že se někdo chce chovat ekologicky. A právě v tom je počin vlády ČSSD skutečně revoluční a zajistí jí jistě nehynoucí slávu.
29.06.2001
?subject=Jak se ČSSD podařilo zapsat do dějin'>Jaromír Suchý


přístupů od 18.4.2004: 5564