Hlavní strana > Archiv 1999 - 2003 > Masíčko

Ředitelka Krajského úřadu Kraje Vysočina radí, jak obcházet Zákon o ochraně osobních údajů

Už delší dobu se zabývám tím, zda a jak jdou státní úřady ostatním "chlebodárcům" příkladem v dodržování Zákona o zaměstnanosti 1/1991. Ten v části třetí - Postup zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů - říká v § 19, odst. 2:

Zaměstnavatel oznamuje do pěti kalendářních dnů příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do pěti kalendářních dnů, oznamuje i obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance.

Všichni ale víme, jak to nezřídka na takových úřadech chodí - vzhledem k tomu, že to většinou bývá příjemný teplý pelíšek, snaží se ti, kdo už se v něm jednou uhnízdili, do něj - při uvolnění nějakého místa - nastěhovávat především své příbuzné a kamarády. Málokdo (alespoň na okrese Třebíč) dělá to, co mu zákon ukládá - že by nabídku volného pracovního místa poslal i úřadu práce - hrozí totiž, že by na volné místo mohl přijít někdo "cizí", s čímž by mohly být spojeny jenom zbytečné komplikace.

Desítky a stovky krásných úřednických křesílek se teď po celé republice vyrábí pro nově vznikající krajské úřady. Naprosto originální návod, jak kvůli přednostnímu zaměstnávání kamarádů a známých obejít nejen Zákon o zaměstnanosti, ale i Zákon na ochranu osobních údajů, mi v těchto dnech poslala ředitelka Krajského úřadu Kraje Vysočina JUDr. Simeona Zikmundová. Na internetových stránkách tohoto úřadu jsem totiž asi před měsícem pod odkazem "Volná místa na krajském úřadě" (stánka už byla mezitím odstraněna) našel jenom strohé oznámení, že teď žádná volná místa nejsou, a i kdyby byla, stejně je přednostně zaplní lidmi, kteří jsou zaregistrovaní ve "vnitřní databázi" úřadu. (Jak se do takové "vnitřní databáze" může člověk dostat, tam však stejně nebylo.)

Využil jsem proto zákona o právu na informaci a zeptal se na KÚ, co na jejich "vnitřní databázi uchazečů o zaměstnání" říká Úřad na ochranu osobních údajů. Po pouhé jedné urgenci mi na tento dotaz od paní ředitelky přišla pod č.j. SŘ 1260/01 následující odpověď:



Ocitujme si ještě příslušný paragraf Zákona na ochranu osobních údajů 101/2000Sb:

§ 4
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze na základě jednoho či více osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu. O osobní údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků,

Jestliže by ale (podle logiky paní doktorky) jméno, příjmení a adresa nemělo stačit na to, aby se z něj dala přímo či nepřímo zjistit identita osoby, vnucuje se neodbytně otázka, proč vlastně podobnou neoficiální databázi uchazečů o místo na krajském úřadě vůbec vedou?

07.10.2001
?subject=Ředitelka Krajského úřadu Kraje Vysočina radí, jak obcházet Zákon o ochraně osobních údajů'>Jaromír Suchý


přístupů od 18.4.2004: 6120