Jak jsme si v Okříškách volili starostu a radní
Jak už jsem minule psal, máme se tady v Okříškách všichni docela rádi a velice
dobře si rozumíme.
A protože naopak nesnášíme, když někdo
něco nechápe a přitom - místo aby mlčel - se vyptává, nebo
má snad dokonce jiný názor, vymysleli si kdysi naši
"poslanci" takovou docela rozumnou fintu - i když jsou
většinou naprosto nezávislí, dokážou se
předtím, než má být nějaké veřejné zasedání obecního
zastupitelstva, skoro všichni sejít, domluvit co a jak tam kdo
řekne (a možná i jak budou hlasovat?) a hlavně, aby se tam
potom už nikdo na nic neptal, aby to pěkně odsejpalo. To je
totiž to, co se lidem nejvíc líbí - když schůze pěkně
odsejpá...
Onehdá jsme volili starostu a radní.
V Okříškách neměla žádná strana volební kampaň a s výjimkou sociální demokracie
neměl také nikdo ani žádný volební program, se kterým by veřejnost seznámil. Kdo tedy očekával, že
se alespoň nové tváře (bývalí - znovu kandidující - členové rady to opravdu nemají zapotřebí, měli dost času
projevit se ve svých funkcích a sotva to budou dělat jinak) budou před volbou představitelů obce snažit přesvědčit
ostatní, čím chtějí být lepší, než bývalá rada, byl asi zklamán. Všichni mlčeli jako hrob. (Že by se báli, že je
televizní záznam po letech usvědčí z nesplněných slibů nebo realizací svých tajných plánů teprve chtějí občanům přichystat překvapení?)
Navíc pan Velc (ředitel školy - předseda volební komise) přišel s takovým
zlepšovákem, jak ty volby urychlit, že lidi v sále, co se ze
zvědavosti přišli podívat, ani nestačili valit oči. Místo
toho, že by se ze seznamu, na kterém jsou současně uvedeni
všichni kandidáti na nějakou funkci, zaškrtávala vybraná
jména, se hlasovalo revolučním způsobem ANO-NE, který vejde
nejspíš do historie jako "Okříšské volby". Ale
jak to vypadalo v praxi:
Na místa tří radních byli navrženi celkem 4 kandidáti. Vzal
se tedy první kandidát z pomyslného seznamu (nikdo neví, podle jakého
klíče byl právě on tím prvním) a systémem ANO-NE se
hlasovalo, zda bude členem rady. Protože měl nadpoloviční
počet hlasů ANO (asi mají poslanci v čerstvé paměti, že ke schválení každého rozhodnutí
zastupitelstva je přece potřeba "nadpoloviční
většina"), všichni mu zatleskali a popřáli ke zvolení.
Stejným způsobem byl zvolen i druhý a třetí kandidát
(protože oba také měli nadpoloviční počet hlasů ANO) a i
jim také všichni zatleskali a popřáli ke zvolení. No jo, ale
co s posledním kandidátem, o kterém se ještě ani nestačilo
hlasovat? Teoreticky mohl mít totiž také
nejen nadpoloviční počet hlasů, ale dokonce hlasů ze všech
nejvíc! A to ani nemusím brát v úvahu možnost, že vzhledem
k tomu, že nikdo před hlasováním neřekl, kolik ANO může
každý celkem udělit, mohl by dát klidně někdo hlas všem
čtyřem kandidátům. Čtvrtý v řadě měl prostě smůlu, 3
již zvolení radní nám stačí a basta! Ještě štěstí, že
hrozícímu trapasu velkoryse zabránil čtvrtý kandidát tím,
že řekl něco jako "...tak já se teda vzdávám
kandidatury".
Obdobným způsobem byl samozřejmě zvolen i starosta a místostarostka, ale protože u těchto voleb první kandidát, o kterém se hlasovalo, získal drtivou většinu, na dalšího v pořadí už stejně dostatek "hlasů" ani nezbyl a výsledek by asi ani při jiném způsobu volby jiný nebyl.
Ale hlavně, že to všechno tak pěkně odsejpalo, že jo?
21.01.1999
?subject=Jak jsme si v Okříškách volili starostu a radní'>Jaromír Suchý
Doplňující informace a poznámky:
Na tento text reagoval radní pan Zdeněk Ryšavý ve svém rozsáhlejším dopise z 18.3.1999 takto:
- ... Ke způsobu voleb radních snad jen
tolik, že systém nebyl vybrán volební komisí
nejšťastněji a pro méně znalé diváky mohl působit
nepřehledně. Z hlediska regulernosti je ale logické,
že při volbě tří radních má každý zastupitel
tři hlasy, takže pokud první tři kandidáti získali
10 - 11 hlasů, nemohl již být čtvrtý zvolen. To je,
jak se říká, selským rozumem jasné.
Jako součást odpovědi jsem mu 21.3.1999 napsal:
Malá lekce z matematiky:
15 (přítomných poslanců) x 3 (hlasy) = 45 (celkový počet
hlasů k rozdělení)
11 (počet obdržených hlasů pro každého z prvních tří) x
3 (o kterých se hlasovalo) = 33
45 (celkový počet hlasů) - 33 (použitých hlasů) = 12
(které mohl dostat poslední, čvrtý kandidát)
Ve svém dalším příspěvku z 16.3.2001 se pan radní k tomuto tématu opět vrátil:
- ... "ctvrty kandidat mohl teoreticky ziskat nejvic hlasu" - ale opravdu jen teoreticky. Kdyz se podivame na slozeni rady, jsou v ni zastupci peti volebnich stran, ktere maji v zastupitelstvu 11 hlasu - a ve volbach ziskali radni 10 - 11 hlasu. kdo chape zaklady politiky, tomu je jasne, ze pri jinem zpusobu volby (ktery bych osobne taky povazoval za vhodnejsi)by byl vysledek stejny
Pokud tomu dobře rozumím, má to znamenat: "my, zástupci volebních stran, zastoupených v obecní radě, jsme na principech
základů politiky uzavřeli zákulisní dohodu o tom, jak bude vypadat složení rady. Toto zákulisní ujednání má mnohem větší význam, než samotné hlasování na zasedání obecního zastupitelstva, takže vůbec nebylo nutné ani formálně o čtvrtém kandidátovi hlasovat. Nám - zasvěceným - bylo přece jasné předem, jak by to dopadlo, a na ostatní se můžeme klidně vykašlat...".
Říkat až teď - bezmála dva a půl roku po volbách, že by byl jiný způsob volby vhodnější, je docela dobrý fór. (Už před samotnou volbou na nesmyslnost tohoto způsobu upozornil jeden z diváků - pan doktor Maruš - stačilo o jeho slovech přemýšlet už tehdy a nemuselo vůbec ke sporům o legitimitu těchto radních dojít.)
14.4.2001
přístupů od 18.4.2004: 6685