Hlavní strana > Archiv 1999 - 2003 > Horácký salám

Jak jsme si v Okříškách volili starostu a radní

Jak už jsem minule psal, máme se tady v Okříškách všichni docela rádi a velice dobře si rozumíme.

A protože naopak nesnášíme, když někdo něco nechápe a přitom - místo aby mlčel - se vyptává, nebo má snad dokonce jiný názor, vymysleli si kdysi naši "poslanci" takovou docela rozumnou fintu - i když jsou většinou naprosto nezávislí, dokážou se předtím, než má být nějaké veřejné zasedání obecního zastupitelstva, skoro všichni sejít, domluvit co a jak tam kdo řekne (a možná i jak budou hlasovat?) a hlavně, aby se tam potom už nikdo na nic neptal, aby to pěkně odsejpalo. To je totiž to, co se lidem nejvíc líbí - když schůze pěkně odsejpá...

Onehdá jsme volili starostu a radní.
V Okříškách neměla žádná strana volební kampaň a s výjimkou sociální demokracie neměl také nikdo ani žádný volební program, se kterým by veřejnost seznámil. Kdo tedy očekával, že se alespoň nové tváře (bývalí - znovu kandidující - členové rady to opravdu nemají zapotřebí, měli dost času projevit se ve svých funkcích a sotva to budou dělat jinak) budou před volbou představitelů obce snažit přesvědčit ostatní, čím chtějí být lepší, než bývalá rada, byl asi zklamán. Všichni mlčeli jako hrob. (Že by se báli, že je televizní záznam po letech usvědčí z nesplněných slibů nebo realizací svých tajných plánů teprve chtějí občanům přichystat překvapení?)

Navíc pan Velc (ředitel školy - předseda volební komise) přišel s takovým zlepšovákem, jak ty volby urychlit, že lidi v sále, co se ze zvědavosti přišli podívat, ani nestačili valit oči. Místo toho, že by se ze seznamu, na kterém jsou současně uvedeni všichni kandidáti na nějakou funkci, zaškrtávala vybraná jména, se hlasovalo revolučním způsobem ANO-NE, který vejde nejspíš do historie jako "Okříšské volby". Ale jak to vypadalo v praxi:

Na místa tří radních byli navrženi celkem 4 kandidáti. Vzal se tedy první kandidát z pomyslného seznamu (nikdo neví, podle jakého klíče byl právě on tím prvním) a systémem ANO-NE se hlasovalo, zda bude členem rady. Protože měl nadpoloviční počet hlasů ANO (asi mají poslanci v čerstvé paměti, že ke schválení každého rozhodnutí zastupitelstva je přece potřeba "nadpoloviční většina"), všichni mu zatleskali a popřáli ke zvolení. Stejným způsobem byl zvolen i druhý a třetí kandidát (protože oba také měli nadpoloviční počet hlasů ANO) a i jim také všichni zatleskali a popřáli ke zvolení. No jo, ale co s posledním kandidátem, o kterém se ještě ani nestačilo hlasovat? Teoreticky mohl mít totiž také nejen nadpoloviční počet hlasů, ale dokonce hlasů ze všech nejvíc! A to ani nemusím brát v úvahu možnost, že vzhledem k tomu, že nikdo před hlasováním neřekl, kolik ANO může každý celkem udělit, mohl by dát klidně někdo hlas všem čtyřem kandidátům. Čtvrtý v řadě měl prostě smůlu, 3 již zvolení radní nám stačí a basta! Ještě štěstí, že hrozícímu trapasu velkoryse zabránil čtvrtý kandidát tím, že řekl něco jako "...tak já se teda vzdávám kandidatury".

Obdobným způsobem byl samozřejmě zvolen i starosta a místostarostka, ale protože u těchto voleb první kandidát, o kterém se hlasovalo, získal drtivou většinu, na dalšího v pořadí už stejně dostatek "hlasů" ani nezbyl a výsledek by asi ani při jiném způsobu volby jiný nebyl.

Ale hlavně, že to všechno tak pěkně odsejpalo, že jo?
21.01.1999
?subject=Jak jsme si v Okříškách volili starostu a radní'>Jaromír Suchý




přístupů od 18.4.2004: 6685