O krokodýlích slzách nad rakví BOPO
Kritická situace v BOPO Třebíč (jejich stránka na adrese 
www.bopo.cz 
obsahuje jen skromné oznámení o likvidaci, ale i předtím -  co si pamatuji při poslední návštěvě 
vloni na podzim  - se to tam předvídavě stejně jenom hemžilo takovýmito
 
či podobnými hrobníky) se stala náhle středem zájmu médií - dokonce i televize. Okresní noviny, pro které je zpravidla příznačná servilita k manažerům všech větších firem (většinou pouze  automaticky bezmyšlenkovitě na svých stránkách opapouškují bulíky, které jim  ředitelé těchto firem navěší na nos - holt prachy za případnou inzerci se jistě každému můžou hodit), se tentokrát výjimečně se vší vervou pokoušejí hledat "vraha" nebohé mrtvolky BOPO, resp. pomáhat poškozeným. 
Jaderná Jiskra (zatím stále pod dočasným názvem 
Horácké noviny) si 25.1. přitom na titulní stránce trošku nadělala do bot (že by šokem ze sněhové kalamity alespoň na chvíli chtěli psát pravdivěji?), protože po přečtení prvních řádků analýzy nazvané:
 
se neodbytně vnucuje otázka, jak je to s těmi "novinářskými 
iluzemi"?
1) novináři z HN dosud žili v iluzích, že všichni, kdo na okrese 
Třebíč něco řídí, jsou neomylní polobohové, a všechno, co dělají, 
dělají výhradně s těmi nejčistšími 
úmysly
2) novináři z HN sice dobře věděli, jak se věci mají, ale iluze 
o polobozích a jejich nejčistějších úmyslech měli pouze za úkol 
šířit ve svých novinách
Ať je to kterákoliv z obou možností, rozhodně to na HN nevrhá 
to nejlepší světlo.
V článku, kterým na str. 3 začíná seriál o historii problémů 
BOPO, považují HN za jejich začátek prapodivný prodej pobočného 
závodu v Hrušovanech v roce 1995. Že by opravdu v HN až dosud nepochopili, 
že tou skutečnou prapříčinou všech problémů byla kupónová 
privatizace, která v BOPO, stejně jako všude jinde, nepřinesla žádného 
skutečného vlastníka? (Asi si musíme počkat, až pan profesor Klaus 
v parlamentu dožije spokojeného důchodu, sepíše paměti, kde vše 
reálně zhodnotí a kupónovou privatizaci sám zavrhne, a všichni novináři 
opět "náhle" procitnou.) 
Druhé okresní noviny Puls z 25.1. byly trochu praktičtější a zabývají se především problémem výplat zaměstnancům BOPO a radami, jak mají postižení postupovat - BOPO totiž nevyplácí mzdy a místo toho dostali všichni jen zálohu za měsíc listopad ve výši 2000Kč. Přesto se ale nemohu zbavit dojmu, že se v tomto případě i tento týdeník chová trošičku podobně jako hyena, obcházející mlsně umírajícího. (Jednu hezkou perličku Puls ale přece jen přinesl - jedna z účetních se jim přiznala, že i v současném BOPO platí "Orwellovské", že mezi rovnými jsou si 
někteří rovnější, a ti výplatu za listopad dostali celou.)
I když je to kruté, všechno zlé může být k něčemu dobré. Tragédie BOPO by pro naše okresní novináře mohla být (místo příležitostí pro nalákání dalších "krvelačných" čtenářů) poučná v tom, že by se o podobné větší podniky a situaci jejich zaměstnanců měli daleko podrobněji zajímat dříve, než dojde k nejhoršímu. I tehdy, když vše zdánlivě vypadá skvěle - na Titaniku se také do poslední chvíle tančilo.
Proti hyenám nic nemám - jsou to velmi užitečná zvířata, zastávající v přírodě práci jakýchsi uklízeček. V novinách by mi ale na podobnou funkci bohatě stačil malinký sloupek černé kroniky.
26.01.2000
?subject=O krokodýlích slzách nad rakví BOPO'>Jaromír Suchý
přístupů od 18.4.2004: 6111