Hlavní strana > Věřte - nevěřte (zprávy agentury JPP)

Pokračování Snowboarďáků

I když do médií prosakují fámy od producenta Pavla Melounka, že žádné pokračování filmu Snowboarďáci nebude, agentura JPP získala díky roztržitosti trávou či alkoholem rozkurážených pražských umělců v restauraci na Jalovci zapomenutý koncept filmového scénáře, který svědčí o opaku.

Nalezená kostra příběhu má nepochybně souvislost s tím, že nedávno uvedený film Snowboarďáci se stal naprostým komerčním propadákem, a tak dostali jeho tvůrci zřejmě od producentů nůž na krk s podmínkou, že musí co nejdříve vytvořit jeho volné pokračování, ovšem tak, aby tentokrát bylo divácky přitažlivější a vydělalo i na ztráty ze Snowboarďáků.

Oficiální název pokračování sice ještě není definitivní, ale v konceptu scénáře se nejčastěji objevuje označení "Pionýři", proto se jej drží i tato zpráva agentury JPP.

Obdobně jako v prvním díle, i Pionýři se budou odehrávat v atraktivním přírodním prostředí. Tentokrát se však již nebudou zbytečně vyhazovat peníze za pobyt při natáčení v Němci okupovaných a proto drahých Krkonoších, ale scénáristé raději přenesli děj na lacinější Vysočinu, a aby se ušetřilo za topení, zimu vystřídá léto.

Zatímco Snowboarďáci se snažili podbízet mladé generaci cynickým výsměchem starším lidem (vyvrcholením této nechutné "zábavy" měl být nejspíš moment, kdy herec Jiří Langmajer narazil se svým draze zaplaceným terénním vozem do jednoho falešného "sněhuláka"), v Pionýrech nebudou ústřední postavou žádní pubertální spratci, ale příslušníci generace střední a starší. Také anglicky zpívaný agresivní rockový hudební doprovod bude nahrazen léty prověřenou kvalitou – vítěznými snímky z někdejších festivalů politické písně v Sokolově, doplněné nejlepšími fláky žijícího klasika Michala Davida – např. spartakiádní skladbou Poupata.

Hlavním hrdinou je sympaťák v nejlepších létech Kára a měl by jej hrát někdo od pohledu dostatečně důvěryhodný, ale přitom v českých filmech dosud neokoukaný, např. Richard Gere, a pokud by byl příliš drahý, dalšími kandidáty jsou Božík Kulínský nebo Pavlík Opočenský.

Kára v civilu zastává velmi vážené povolání, neboť je majitelem a ředitelem pohřebního ústavu Sladký sen a krematoria Plamínek v Hnilovičkách, a v průběhu filmu se i o jeho firmách objeví jen ty nejlepší reference. Nejen, že se těší oblibě mezi místními nebožtíky, ale dokonce vlastní i řadu oficiálních cen - např. "Čistá váha" (udělovaný krematoriím, kde více než rok nikdo z pozůstalých nereklamoval malou či velkou hmotnost popela, kterou dostal v urně), "Zlatý kruh" (za vítězství v soutěži pohřebních ústavů o množství recyklovaného zlata, vytěženého z těl a popela nebožtíků) či nejprestižnější "Jistota desetinásobku" (rakev, ve které je nebožtík vystaven při obřadu před kremací, nebyla předtím použita více, než 10x).

Mimo své náročné práce se Kára v Hnilovičkách desítky let angažuje i jako pionýrský vedoucí (v současnosti už má v oddíle dokonce děti svých někdejších členů, a ze jmen jeho svěřenců se dá snadno vytušit vděčnost za všechno, co jim někdejší Károva pionýrská výchova přinesla).

Hlavní část filmu se odehrává na prázdninovém pionýrském táboře, kde v rekreační chatě a pod stany tráví hnilovičští pionýři léto. Kára se snaží, aby se ani minutu nenudili, proto jim kromě bohatého programu, který připravil sám (na ten si samozřejmě budete muset zajít až do kina - agentura JPP nemůže prozrazovat vše, aby nepoškodila autorská práva tvůrců), zorganizoval i setkání s řadou uznávaných osobností - skutečný Vladimír Remek přijede s pionýry pobesedovat o tom, jak se ve vesmíru chodí na záchod a jaké toalety mají v parlamentu v Bruselu, někdejší předseda ÚV SSM Vasil Mohorita bude přednášet o významu pionýrské a svazácké organizace jako odrazového můstku k úspěšnému soukromému podnikání a milionová nevěsta Ester Ládová pionýrkám vysvětlí zásady ochrany před AIDS a antikoncepce při natáčení pornofilmů.

Vedoucímu Károvi mají v práci pomáhat dva sedmnáctiletí instruktoři, studenti střední ekonomické školy, Kývala a Tleskač (Vojta Kotek a Jiří Mádl), přezdívaní ovšem záhy pionýry na Ťuka a Šmoulu. Oba normálně nejsou pionýrskými vedoucími, ale Kára jim podal pomocnou ruku a na tento tábor je vzal, aby zde mohli absolvovat část svého trestu veřejně prospěšných prací, ke kterému byli odsouzeni za to, že na diskotéce v Hnilovičkách opakovaně prodávali dětem kokain za ceny vyšší, než je v kraji obvyklé.

Od prvního okamžiku je jasné, že úplně všechny pionýrky jsou až po uši zamilované do vedoucího Káry, proto jej nejrůznějšími fintami neustále svádějí – žádají, aby jim přišel umýt záda do sprchy, Károlína každý den pláče, že se sama bez něj bojí v noci ve stanu, sotva 11-ti letá Káromila se snaží ostatní trumfnout tím, že si při jedné snídani "náhodou" vytáhne tričko přes hlavu, aby všichni záviděli, že si za peníze, získané nedávno od babičky k narozeninám, nechala na svou plochou hruď nadosmrti vytetovat Kárův barevný portrét a divácky nejvděčnější budou jistě scény, kde se bude před Károu předvádět opravdu sladká cikánka Káramelka.

Vedoucí Kára však vždy statečně všechny podobné intriky rozhodně odmítne s (v budoucnu jistě legendárními) hláškami jako: "Pionýrky, zbytečně to zkoušíte. Přece víte, že miluji pouze pionýrské myšlenky, růže, přírodu, oheň a básně S.K. Neumanna" či "Káromilo, Káromilo, proč sis raději nenechala na prsa vytetovat něco, co má trvalou hodnotu – třeba symbol nás pionýrů: rudé plameny a otevřenou knihu?".

A obdobně jako děvčata, snažili se o získání Károvy přízně také chlapci – asi nejusilovněji v rudé bejsbolce neustále chodící Kárkul. Pořád Káru pronásledoval s prosbami: "nepotřebuješ vyčistit boty?", "nemohl bych ti vyprat slípy?", "nechceš ochutnat moji zubní pastu?" či "kdy už ti konečně můžu dát pusu na dobrou noc?", ani ostatní chlapci však nezůstanou příliš pozadu. Káru však nezajímají nejen děvčata, ale ani chlapci.

Protože na pionýrský tábor přijely převážně děti z chudších rodin, kterým rodiče nedali žádné peníze na drogy, brzy Ťuka se Šmoulou napadlo, jak by si pionýři a pionýrky na jejich kokain mohli vydělat. Obratně využijí stavu, kdy jsou děvčata sexuálně roztoužená po Károvi, v nedalekém kempu si pronajmou jednu z chatek a pod zástěrkou organizace individuálních jazykových konverzačních kursů s rodilými mluvčími jim budou dělat pasáky a prodávat je německým a italským turistům, ubytovaným v kempu (jen za 50-ti procentní provizi z každého kšeftu). Holky jsou rády, že mohou uspokojit své hormonální pudy a také si přivydělat na kokain a nové hadříky, aby se více líbily Károvi, pionýři jsou rádi, že si s cizinci zopakují jazyky a ještě si přivydělají na nákup nových počítačových her (pionýři totiž nekradou a všechny programy si legálně kupují) a Kývala s Tleskačem kromě zajímavé finanční injekce a nalezení nových zákazníků pro odbyt kokainu získají navíc i cenná statistická data do středoškolské studentské ekonomické odborné soutěže, které by se rádi zúčastnili s prací na téma "Cena bílého masa v Hnilovičkách a okolí".

Vzhledem k tomu, že film má mít velmi omezený rozpočet a agentura JPP získala jeho scénář právě na Jalovci, je velmi pravděpodobné, že se v brzké době začne natáčet právě tam. A je rovněž velmi pravděpodobné, že se produkce filmu z úsporných důvodů pokusí hledat herce a komparsisty v nejbližším okolí, aby ušetřila za cestovné – všem místním, kteří mají jakékoliv zkušenosti s pionýrským hnutím, se tak otevírají netušené možnosti v oblasti filmu. Vše nasvědčuje tomu, že Pionýři budou opravdová filmová bomba!
01.02.2005
Agentura JPP