Voříšek
občasník pro Okříšky a okolí
O serveru | Mapa stránek | Statistiky | Vyhledávání | Služby | Kontakt
Hlavní rubriky:
Komentáře  [80]
Místní zajímavosti [3]
Co se děje v okolí [1]
Dokumenty [16]
Blog [10]
Webtipy [1]
Věřte - nevěřte (JPP) [8]

Archiv Voříška
z let 1999-2003
[168]

Seznam serverů
z okolí Okříšek


Spřízněné stránky:
Můj Lanškroun
Náš Liberec
Nerátky.cz (Neratovice)
Novojičínský Samizdat
Otevřené Úvaly
Radniční listy (opozice K.Vary)

Další oblíbené stránky

Stránky, týkající se zajímavých kulturních aktivit z okolí:
Fru Fru
Klub B Třebíč
Jezerel Thc
Zámostí - festival v Třebíči

Hlavní strana > Komentáře

Pár hodin otevřených dveří

Přestože s měsíčním odstupem, nedá mi to, abych se ještě nevrátil k měsíc staré události. Po ne zrovna dobrých předchozích zkušenostech s poskytováním informací, týkajících se záměrů společnosti Fraenkische CZ s.r.o. v Okříškách, jsem si v sobotu 6.října od jejich "Dne otevřených dveří" ve zbrusu nové provozovně našeho nového největšího místního zaměstnavatele opravdu nic moc nesliboval.

Ale když už byla ta možnost, tak proč ji nevyužít... A když už byla jako třešnička na dortu dokonce byla nabízena i příležitost mít za průvodce areálem přímo ředitele (jednatele) společnosti Jiřího Novotného, samozřejmě jsem ani tomu nemohl odolat.

Moderní vzorně uklizené výrobní a skladové haly jsou asi u německé společnosti vcelku samozřejmé, co mě ale velmi překvapilo, byla tentokrát naprostá ochota pana Novotného odpovědět mi na jakýkoliv dotaz - ať už se týkal problémů důležitých pro nás, bydlících v okolí továrny - tj. bezpečnosti výroby, exhalací a ochrany proti případnému požáru, nakládání s odpady, či obecnějších - uváděl dokonce už i příklady konkrétní spolupráce s místními firmami atd. atd. Odpověděl mi bez jakýchkoliv vytáček úplně na všechno, co mě zajímalo, dokonce jsme si pěkně popovídali i o tom, jak by se coby vedoucí stavěl k tomu, kdyby mu chtěl někdo v provozovně založit odbory (moc by tím asi nebyl nadšen, ale snažil jsem se mu vysvětlit, že by to mohlo být i oboustranně výhodné, protože často je pro zaměstnavatele jednodušší se na nějaké jednoduché věci domluvit s jedním zástupcem odborů, než to vysvětlovat každému ze 190 současných zaměstnanců zvlášť - a v tom mi dal i za pravdu).

Docela jsem byl překvapen i tím, že projevoval jistou míru sociálního cítění - u nich jde vesměs o velmi jednoduchou monotónní manuální práci, která vyžaduje pouze soustředění a pečlivost, takže nedělají vůbec žádný rozdíl při přijímání nových zaměstnanců mezi tím, když je někomu 18 nebo 60, jestli je to chlap nebo ženská - důležité u odměňování je kvalita výsledků práce a to, jak dlouho tuto (pro všechny „tvůrčí“ typy lidí naprosto nevděčnou) práci vydržíte dělat, protože výdělek se zvyšuje především podle délky zaměstnaneckého poměru (ale třeba dokonce i tím, že pečujete o své zdraví - i za to, že nestonají, dostávají zaměstnanci nezanedbatelné prémie).

V posledních letech jsem v žádné podobné továrně či výrobní hale nebyl a tak jsem byl okouzlen některými novinkami, které jsou už ale asi samozřejmostí: třeba vysokozdvižný vozík, který jednak jezdí a nabírá palety s hotovými hadicemi mezi lisovacími automaty po hale, kde je jen nějaká čtyřmetrová výška od země ke světlům a ostatním rozvodům, a když vozík zajede do skladu, může zvednout paletu s vyrobenými hadicemi na regál až do výšky 10m. Pro toho, kdo s obsluhou podobného vozíku začíná, může být jen trochu problém, že se na něm sedí kolmo ke směru jízdy.

Když jsem zapochyboval, zda je 10 tisíc nástupního platu dostatek na to, aby tím přitáhli zodpovědné lidi, kteří budou mít o práci ve třísměnném provozu zájem, musel jsem připustit obhajobu pana ředitele, že i kdyby všem pár tisíc při nástupu přidali, stejně by se mu tam asi nikdo jiný, než stávající zájemci, nepřihlásil, a že stejně klíčové pro uplatnění v jejich společnosti je především to, jestli si na specifickou pracovní zátěž lidé zvyknou - právě proto si prý pro umístění továrny vybrali náš region, že je tady ještě spousta lidí zvyklých z obuvnického či pletařského průmyslu na jednoduchou monotónní práci.

Abych ale jen nechválil, dvě kaňky moje návštěva v provozovně Fraenkische CZ s.r.o. přece jen měla. Během prohlídky a výkladu pana Novotného k němu nezávisle na sobě vyděšeně doběhlo několik jeho zaměstnanců ve firemních tričkách a naříkalo, že po halách chodí nějaký člověk a všechno si tam fotí s tím, že se jim nedaří mu v tom zabránit, protože říká, že "on tam fotit může, protože je z místního Zpravodaje" - přitom jak u vstupu, tak i po areálu byly obrovské cedule se zákazem fotografování. Krajský tajemník ČSSD Ryšavý už se holt cítí tak strašně důležitý, že mu zřejmě ani na vteřinku nepřišla na mysl obyčejná lidská slušnost, aby se ještě před zahájením svého focení vedení společnosti zeptal, jestli by v jeho případě nemohla být provedena omezená výjimka ze zákazu fotografování.

A i druhý problém se týká ostudy představitelů naší obce: na prohlídku hal přicházely stovky lidí a když jsem s obavami sledoval, jak se na silnici a vlakovém přejezdu motají mezi projíždějícími automobily, uvědomil jsem si krátkozrakost našich "hlav pomazaných" - máme tady sice továrnu pro nějakých (v budoucnu) 300 lidí, ale naše radnice není schopná zajistit pro tyto davy ani takovou banalitu, jako je chodník, který by chodce přivedl od Jihlavské ulice, aby se nikdo cestou k výrobní hale nemusel motat v blátě nebo mezi auty a všichni chodci mohli také bezpečně přejít přes koleje. Jako vždy u nás se asi něco začne dít až poté, co dojde k nějakému ošklivému průšvihu. Anebo že by to měli naopak dokonale promyšlené a radnice jen chtěla prosadit nový "moderní" trend: kategorii chodců zcela zrušit? Vždyť jsme přece jako stát velmoc ve výrobě automobilů, tak logicky i v Okříškách může do práce jezdit každý svým vlastním autem - proč se tedy obtěžovat s nějakým obyčejným nemoderním chodníkem, že jo?
05.11.2007
?subject=Pár hodin otevřených dveří'>Jaromír Suchý




přístupů: 3441    diskusních příspěvků: 1    poslední: 25.04.2008 16:40:18


© Jaromír Suchý 1999 - 2014