Voříšek
občasník pro Okříšky a okolí
O serveru | Mapa stránek | Statistiky | Vyhledávání | Služby | Kontakt
Hlavní rubriky:
Komentáře  [80]
Místní zajímavosti [3]
Co se děje v okolí [1]
Dokumenty [16]
Blog [10]
Webtipy [1]
Věřte - nevěřte (JPP) [8]

Archiv Voříška
z let 1999-2003
[168]

Seznam serverů
z okolí Okříšek


Spřízněné stránky:
Můj Lanškroun
Náš Liberec
Nerátky.cz (Neratovice)
Novojičínský Samizdat
Otevřené Úvaly
Radniční listy (opozice K.Vary)

Další oblíbené stránky

Stránky, týkající se zajímavých kulturních aktivit z okolí:
Fru Fru
Klub B Třebíč
Jezerel Thc
Zámostí - festival v Třebíči

Hlavní strana > Komentáře

Podivná pachuť vítězství ČSSD na Vysočině

V obecné rovině je dobře, když se ve vedení čehokoliv politické strany střídají, protože to s velkou pravděpodobností dává šanci, že by z jejich soubojů mohli vyjít jako vítězové občané. Vzhledem k tomu, že si ČSSD díky celé řadě vlastních nepříjemných zkušeností z Okříšek spojuji především s osobou, pro kterou není osobní zodpovědnost právě typickou vlastností (ano, je to náš pan radní Zdeněk Ryšavý), obávám se, že pokud je tam (mezi novými krajskými zastupiteli za ČSSD) takových osob více či dokonce většina, bude jejich vláda pro Vysočinu neštěstím. Dnes stručně první takový konkrétní odstrašující příklad...

Ale ještě malinko odbočím: všimli jste si třeba, že si ČSSD vylosovala 48-ku, ale přitom se toto číslo neobjevilo na jediném letáku či žádném jiném propagačním materiálu strany? Spousta lidí sice ono číslo považuje za symbol začátku komunistické zvůle, ale nevím, proč se za něj zrovna ČSSD styděla, když by nejraději ve spolupráci s komunisty vládla - a navíc, když si za svého krajského lídra a kandidáta na hejtmana stejně vybrali exkomunistu.

Vzhledem k tomu, že je Jiří Běhounek lékař, byl jeden z jeho volebních sloganů "Vyléčíme náš kraj".

Běhounek vyléčí náš kraj?

Protože už sestavením kandidátky ČSSD ale ono "léčení" odstartovala, podívejme se, jak to její uzdravování kraje už teď vypadá v praxi...

Stačí navštívit internetové stránky třebíčského úřadu práce a zjistíte, že značně nedostatkovým zbožím jsou dnes lékaři (podle současné databáze ÚP jich jen třebíčská nemocnice shání 5, z toho jednoho dokonce na vedoucí místo hematologie), sestry a další zdravotní personál. A v jiných okresech Vysočiny je to stejné – např. pelhřimovská nemocnice, odkud se pan doktor Běhounek vydal na atraktivní výlet do politiky, na stránkách tamního úřadu práce akutně hledá v současnosti nejméně 3 lékaře a další zdravotní personál.

Jiří Běhounek navíc zastává ještě funkci radního v Pelhřimově a protože se těžko rozpůlí či roztřetí, poté, co zasedne do křesla hejtmana bude muset chtě-nechtě lékařský plášť pověsit na hřebíček. Výsledkem už prvních dnů "léčení" našeho kraje pomocí opiových kapek nazvaných "ČSSD" proto bude výhradně to, že si sice doktor Běhounek sám zněkolikanásobí příjem výměnou doktorské almužny v nemocnici za hejtmanský plat, ale pelhřimovský úřad práce bude muset hledat o jednoho doktora více – věru "skvělá" zpráva pro pacienty pelhřimovské ortopedie, že už jejich léčení sociální demokracií začalo! Jak je z předchozího zřejmé, mám za to, že takové jednání je ze strany doktora Běhounka velmi nezodpovědné (jsem přesvědčen, že lékaři v produktivním věku by měli léčit a profesionální politiku na plný úvazek dělat až třeba v důchodu), ale voliči ČSSD měli holt jiný názor a jistě si u chybějícího doktora v čekárně o pár hodin déle rádi počkají, aby přitom třeba mohli společně ze srdce nadávat na ODS a její zdravotní reformy...

A ještě perlička k samotným volbám od nás z vesnice, která také naznačuje, co nejspíš můžeme od ČSSD v budoucnu čekat ve velkém. Ještě ve čtvrtek – den před volbami - tady chodil pan Ryšavý po návsi a kolemjdoucím ženám rozdával hlavní reklamní symbol ČSSD této kampaně – oranžové růže.



V pátek večer jsem byl volit a zůstal jako opařený - hlavní a jedinou výzdobou chodby, kterou musel každý projít k volební místnosti okrsku č.2 byla totiž kytice oranžových růží - jako by z oka vypadla těm, které pan Ryšavý krátce předtím rozdával.



Pokusil jsem se sice o chabý protest u "své" volební komise, že obdobné oranžové růže byly po celou dobu hlavním a typickým reklamním předmět ČSSD ve volební kampani a že není příliš vhodné jej vystavovat zrovna v průběhu voleb bezprostředně u volební místnosti, ale co byste od těch bezelstných duší ve volební komisi (jejím předsedou byl komunista a jinak v ní byli prakticky pouze studenti) chtěli – kytky neodstraní, "protože jsou tak pěkné" či "je to přece taková pěkná květinová výzdoba" nebo tak nějak.

A korunu tomu nasadila paní Smejkalová, pracovnice obecního úřadu: sama se hrdě hlásila k tomu, že je tam dala ona a ještě připojila skvělou originální historku: dušovala se, prý to opravdu ale opravdu nemá vůbec nic společného s ČSSD. Kytici šesti růží si prý sama přinesla z domu, kde je dostala od manžela.

Taková náhoda ale v Okříškách nikoho (kromě mě) asi nepřekvapí – že právě přesně ve stejný den a ve stejnou dobu, kdy se na jedné straně Okříšek jako na běžícím pásu vidlemi rozhazují reklamní oranžové růže ČSSD, čirou náhodou manžel zaměstnankyně našeho úřadu začne přemýšlet, čím by jí tak udělal v těchto pochmurných podzimních dnech největší radost. A jen tak mimoděk úplnou náhodou zajde do květinářství, s radostí vyplázne pár stovek za hrst náhodně vybraných kytek, čirou náhodou jsou to všechno růže, přirozeně ve své nejběžnější oranžové barvě a na počtu přece vcelku nesejde. A následující den ráno čirou náhodou paní Smejkalovou napadne, že aby se kytky nebály doma samy, když ona musí do večera zapisovat ve volební komisi, vezme si je raději s sebou a umístí je tak, aby se na ně mohla celou dobu pořád dívat a myslet přitom na to, jak by mohl být celý svět oranžově voňavě krásný, kdyby byli všichni tak hodní, laskaví a pozorní, jako její manžel. Skoro mě teď ale napadá, jestli to není zázrak? Neměl by být nakonec náš obecní úřad vysvěcen a prohlášen za poutní místo, když se právě tady taková zcela mimořádná událost stala?

A abych nezapomněl drobnost - v Okříškách jsou voliči uznalí a dokáží hezké květiny, které je u voleb uvítají, také ocenit. V "obyčejných" volebních místnostech č.1 a č.3 měla ČSSD 52.36% a 53.77%, kdežto v našem tak pěkně vyzdobeném okrsku č.2 56.42%. Rozdíl oněch asi 3% je zdánlivě maličkost, ale současně je to přesně tolik, kolik potřebovaly některé strany, aby se do krajského zastupitelstva vůbec dostaly. Jsou tak možná také potrestány za to, že se "zapomněly" správně angažovat ve výzdobě místa voleb.
21.10.2008
?subject=Podivná pachuť vítězství ČSSD na Vysočině'>Jaromír Suchý


Poznámky a doplňující informace:

31.10.2008, 10:30
Netušil jsem, že dění u naší volební komise bude mít ještě nějakou dohru, ale stalo se... Před chvílí mě na chodníku potkal pan Večeřa, předseda volební komise, které se týkala ona hanebná výzdoba v okolí mé volební místnosti, a říkal mi, že "by byl rád, kdybych si ho nebral do huby v nějakém Voříškovi" (a to jsem ho přitom vůbec v předchozím textu nejmenoval a netušil jsem, že na výrazu "bezelstné duše" je něco špatného).

Chápu, že když je někdo nefalšovaný skalní komunista, těžko mu budu vysvětlovat tu nejelementárnější logiku z občanské nauky pro základní školy – tedy že když někdo vykonává funkci veřejného činitele (členové volební komise mají tento statut), je to činnost veřejná a kdokoliv z veřejnosti se k ní proto může mj. neomezeně veřejně vyjadřovat. To by stejně nepochopil...

Protože ho ale budou komunisti posílat jako svého zástupce do volebních komisí zaručeně nadosmrti, snažil jsem se mu aspoň vysvětlit v čem tehdy (minimálně) pochybil: jestliže totiž volební komise obdrží jakoukoliv stížnost, měla by přerušit volby, stížnost projednat, sestavit k ní vlastní usnesení a o onom usnesení hlasovat – schválené usnesení by pak mělo být součástí zápisu o volbách v tomto okrsku. Nic z toho ale volební komise pod vedením pana Večeři neudělala, dokonce pan Večeřa tehdy zprvu zcela odmítal moji (pro jistotu písemnou) stížnost přijmout - až po zásahu zapisovatelky, že na to nemá právo, ji převzal.

Nicméně nevím, jestli má snaha k něčemu byla. Místo slušného poděkování za doufám srozumitelné vysvětlení toho, co měl on jako předseda volební komise znát ještě před volbami a evidentně neznal (a to byl ve volební komisi poněkolikáté), mi pan Večeřa na rozloučenou "poděkoval" opravdu soudružsky – taky mi dal "praktickou" radu do života. Nebylo to ovšem nic originálního, protože jen zopakoval totéž, co s oblibou ve svých "kázáních" k lidu sděluje jeden místní oranžový biskup (či spíše samozvaný oranžový Bůh) – předtím, než budu něco kritizovat, měl bych prý sám taky udělat něco pro Okříšky...

Možná to od nás z vesnice vidím zjednodušeně, ale nevíte někdo náhodou, proč ony dvě strany zbytečně tříští síly a místo boje proti sobě se raději nespojí? A spojená levice by jako symbol mohla mít třeba oranžové třešně...

19.9.2009
Na základě upozornění pana Ryšavého opravena nepřesnost, týkající se doby, kdy v Okříškách před volbami rozdával oranžové růže.


přístupů: 5288    diskusních příspěvků: 3    poslední: 23.10.2008 18:30:42


© Jaromír Suchý 1999 - 2014