Hlavní strana > Komentáře

Nevábný konec jednoho místního důchodce

Říká se, že "o mrtvých jen v dobrém", ale jsem přesvědčen, že u politických mrtvolek jakou je např. PaedDr. Jaromír Velc lze udělat výjimku - nikdo totiž neví, kdy se ona osoba opět vynoří z politického záhrobí a začne veřejně působit. Podobný kousek už se mu tady podařil dříve, kdy coby profláknutý totalitní prominent musel po roce 1989 opustit místo ředitele zdejší základní školy a odjet působit tam, kde jeho minulost velitele Národní fronty v Okříškách nikdo neznal, ale k všeobecnému překvapení či zděšení místních se jen po pár letech "vyhnanství" na své původní místo ředitele ZŠ Okříšky opět vrátil.

V rámci objektivity nejprve to kladné: Jaromír Velc nepochybně přispěl v Okříškách k rozvoji a propagaci sportu – mj. se tady stal průkopníkem závodní cyklistiky a lyžování na běžkách, to musí kvůli korektnosti ocenit i ti, kdož nejsou jeho politickými fanoušky či spojenci. Jeho ostatní veřejné jednání a působení je ale už převážně hodně kontroverzní a často i za hranicí všeobecně vnímané slušnosti.


(oficiální portrét J. Velce)

22.února 2009 nabylo právní moci rozhodnutí přestupkového orgánu v Třebíči, že se Jaromír Velc dopustil 24.4.2008 svým urážlivým chováním na zasedání zastupitelstva Okříšek přestupku proti občanskému soužití a zaplatí za to pokutu 500Kč a dalších 1000Kč na nákladech správního řízení (odkazy na kopie rozhodnutí jsou na konci textu). Tehdy totiž nervově neunesl mj. mou kritickou připomínku, že je v Okříškách dlouhodobě porušován zákon o obcích tím, že není do 10 dnů občanům k dispozici oficiální ověřený zápis z jednání zastupitelstva (Ministerstvo vnitra ČR mi poté po následné kontrole v červnu 2008 samozřejmě dalo zcela za pravdu a poslalo zastupitelům dopis, ve kterém jim potupně zopakovalo jejich zastupitelský slib). S odstupem času se ukazuje, že právě oním vulgárním výstupem J. Velce tehdy začínal druhý konec jeho "hvězdné" politické kariéry, protože krátce na to neunesl ani rozhodnutí obecní rady o výběru nové ředitelky školy a vzdal se všech veřejných funkcí (a to přitom na prvním jednání současného zastupitelstva právě on sám kázal o morálce a nadával do nezodpovědnosti těm "mrtvým duším", kteří byli tehdy do zastupitelstva také zvoleni, ale svého mandátu se vzdali.)

Při projednávání přestupku na Městském úřadě v Třebíči J. Velc jen potvrdil svou znalost legislativy, která se jej bezprostředně týkala, limitně se blížící nule, tím, že se prý choval obdobně jako poslanci v Parlamentu (ti však mají už z Ústavy imunitu, kterou zastupitelé obce samozřejmě nemají). Starosta Josef Kula, který ve zmíněném přestupkovém řízení vypovídal jako svědek (svědek musí mluvit pravdu), tehdy do protokolu uvedl, že "obdobné chování je na jednáních zastupitelstva Okříšek běžné", čímž provinění buď bagatelizoval či spíše obhajoval. Inu opravdu pěkná vizitka a vzkaz občanům, jak se vůči sobě mají chovat, když musí být ředitel zdejší základní školy a současně zastupitel trestán pokutou za své hulvátské chování na veřejnosti a starosta Okříšek jej v tom ještě podporuje, že jo?

Zopakujme si, jak J. Velce mohli v minulosti poznat čtenáři Voříška...
Prosadil se úspěšně už do jednoho z prvních textů, protože na prvním jednání zastupitelstva na podzim 1998 coby předseda volební komise úspěšně zmanipuloval volby členů obecní rady tak, že se o jednom ze 4 kandidátů na 3 místa v obecní radě, který mohl podle průběhu hlasování teoreticky získat dokonce největší počet hlasů, vůbec nehlasovalo. Tehdy jej jeden z prapodivně zvolených radních Ryšavý obhajoval, že přece nebylo nutné o 4. kandidátovi hlasovat, protože výsledky byly stejně domluvené zákulisně dopředu (a až dva roky poté veřejně připustil, že ony volby pod taktovkou J. Velce opravdu nebyly úplně v pořádku).

Následně plně "zabodoval" v roce 2000 při schvalování územního plánu Okříšek. V něm je řada mimořádně sporných staveb, založených na masovém vyvlastňování, které byly už dlouho předtím i potom předmětem protestních petic (např. přeložek silnic, které podstatně zhorší dopravní situaci v obci, ale tranzitní dopravu vůbec neřeší). Při prvním hlasování se Jaromír Velc zachoval nečekaně čestně a územní plán nepodpořil a ten i díky tomu nebyl schválen – scházel 1 hlas. Při následujícím zasedání zastupitelstva se ale opět hlasovalo přesně o tomtéž již dříve neschváleném územním plánu absolutně bez jakýchkoliv změn. A aniž by J. Velc jakkoliv veřejně zdůvodnil náhlý zásadní obrat ve svém postoji, tentokrát už pro něj hlasoval a územní plán tak byl schválen. Každému soudnému člověku bylo jasné, že to byl zřejmě jen obyčejný špinavý politický handl – pro něj jistě nebyl problém podpořit mizerný územní plán výměnou za to, že ho až do důchodu vedení radnice nechá v klidu ředitelovat ve škole a on svým původním hlasováním nechtěl ve skutečnosti přispět ke změně a zlepšení územního plánu, ale pouze zvednout "tržní cenu" svého hlasu.

Dost nejasná je jeho role v místním fotbalovém klubu. Celý areál fotbalového hřiště patří obci Okříšky a stojí jen kousek od školy, která jej vždy využívala při tělocviku. Fotbalisté areál dostali propůjčený zdarma k dispozici za podmínek, že umožní také jeho využívání škole, mateřské škole a veřejnosti. Protože se ale v Okříškách na radnici kandiduje často především proto, aby někdo místo sloužení občanům především mohl parazitovat na zneužívání obecního majetku, došlo k tomu, že tehdejší "vládní" koalice ČSSD+Sportovní klub Okříšky+nezávislý J.Kula+p.Zejdová, manželka jednoho z fotbalových funkcionářů, kandidující za ODS, a současně přímá podřízená J.Velce ve škole, mlčky přihlížela, když si fotbalisti "zprivatizovali" do té doby obecní majetek – tím, že si na původně veřejné hřiště vysázeli trávník, na který už od té doby nikoho jiného nechtějí pustit, naprosto znemožnili další využívání hřiště školou, školkou i veřejností. Sportovní klub Okříšky je ale občanské sdružení a občanská sdružení si sice mohou dělat relativně co chtějí, avšak jediné, co jim zákon striktně zakazuje, je politická činnost. Kandidování do obecního zastupitelstva volební strany s názvem Sportovní klub Okříšky, využívání nástěnky fotbalového klubu u radnice a internetových stránek SK Okříšky k propagaci oné volební strany ale nepochybně politickou činností bylo. J. Velc se na oné špinavosti aktivně podílel např. tak, že coby hlasatel fotbalového zápasu nabádal přítomné diváky z Okříšek, aby v průběhu přestávky fotbalu podepisovali listiny, nutné na účast Sportovního klubu Okříšky v komunálních volbách. To byla od něj tehdy opravdu svérázná "pomoc" žákům a učitelům vlastní školy, když ti teď musí chodit cvičit na louku, které je o kilometr dále, a největší část hodiny jim tak zabere přesun tam a zpět.

Pro příznivce černého humoru byly jistě úsměvné neodmyslitelné účasti J. Velce na tradičních pitoreskních podzimních vysazováních tzv. "památných stromů" (někdy smrček, někdy jedlička či borovička) v okolí našeho unikátního "památníku" z roku 1978, postaveného Velcovými komunisty na počest 10. výročí okupace sovětskou armádou. Ale na fotkách na našich oficiálních internetových stránkách z loňského podzimu už jsem jej na oné povedené taškařici hledal marně - zřejmě jeho dřívější budovatelské nadšení pro ony vrcholně trapné radovánky nebylo tak zcela upřímné...

Nemělo by se zapomínat ani na to, jak náš "hrdina" zaperlil, když jsem se snažil v březnu 2000 naše zastupitele upozornit na nejasnost tehdy na zastupitelstvu nabízených smluv o poradenství s jistým Ing. Františkem Tvarůžkem IČO 66563861, kdy onen Tvarůžek negarantoval vůbec nic, pouze to, že bude pravidelně obci účtovat faktury za své prapodivné poradenské služby (na které, jak se dodatečně ukázalo, navíc ani neměl živnostenské oprávnění). Byl to J. Velc, kdo po několika mých konkrétních pro starostu asi nepříjemných dotazech na přínos takovéhoto "poradenství" navrhl okamžité ukončení diskuze, aby si zastupitelé náhodou nerozmysleli svou štědrou podporu onomu vychcánkovi. Následně tak i díky onomu aktivnímu přispění J. Velce v zabránění diskuze o tzv. "poradenství" podvodně jednajícího Tvarůžka Okříšky přišly o několik milionů, za což dosud nebyl a asi ani nikdy nebude kdokoliv potrestán.

Kromě nejasné pozice J. Velce ve fotbalovém klubu je neznámý také původ jeho přezdívky "Piškot", kterou měl vždy od dětí ve škole. Buď byl tak sladký, že ho děti přímo "žraly", anebo to prý mohlo být i charakteristickou úpravou účesu. Nevím... (bývalí žáci, můžete se zapojit na toto téma do diskuze pod článkem). V každém případě bylo i jeho působení ve škole velmi svérázné: na jedné straně mu třeba vůbec nevadil místní lidový zvyk, že absolventi devátých tříd ukončují svou školní docházku tím, že se jdou do místní hasičárny společně se svými učiteli kolektivně ožrat (neboť tak velí nějaká místní prapodivná "historická tradice"), protože podle J. Velce to přece učitelé dělají ve svém volném čase a absolventi už v tu chvíli nejsou žáky jeho školy, takže on při konání takové trachtace s prvními ani druhými nemá vůbec nic společného a není sebemenší důvod se nad tím nějak pozastavovat. Na druhé straně se před 6 lety postaral o co nejexemplárnější potrestání deváťáka, kterého někdo bonznul, že kouří marihuanu, přičemž ta je prokazatelně daleko méně návyková a škodlivá, než alkohol.

Škoda, že jsem si nenahrával na video jeho častá svým způsobem originální vystoupení na zastupitelstvu - jednou nám prozradil, že v Okříškách přece není není žádná "vláda" a "opozice", ale všichni táhnou za jeden provaz, tak proč se starat třeba o to, jestli je obecní Zpravodaj alespoň trochu informačně vyvážený, jindy přímo nepříčetně hystericky reagoval na to, když jsem navrhoval, že by se částečně dalo předcházet ničení fasád sprejery tím, že se jim oficiálně vyčlení nějaké volné plochy pro jejich tvorbu - obdobně, jako je tomu v Třebíči.

Jak už jsem se zmínil, naprosto ostudnou byla neuvěřitelná neznalost legislativy, související s jeho zastupitelskou i pracovní činností. Přestože třeba zákon o svobodném přístupu k informacím 106/1999Sb. platí už deset let, organizace řízená J. Velcem - tedy příspěvková organizace ZŠ Okříšky - nikdy za celou tu dobu nevydala výroční zprávu o (ne)poskytování informací, jak jí zákon nařizuje, a vykašlal se na to i poté, co jej o nápravu vloni v červnu na můj podnět žádala naše rada městyse (ale nezákonností si radní asi cení - jinak je těžké si vysvětlit, že i přes hrubé nerespektování jednoho z nejzákladnějšího ústavních práv dostal J. Velc v červenci 2008 od rady městyse místo zaslouženého trestu ještě mimořádnou odměnu 15 tisíc).

Milovníci vlastností, které J. Velc v zastupitelstvu především reprezentoval, ale nemusí být smutní, že jeho odchodem z veřejného života o něco přišli – minimálně pokud jde o naprosto nevhodné chování veřejného činitele na veřejnosti už má v zastupitelstvu plnohodnotné pokračovatele – o výsledcích dalších přestupkových řízení s nimi vás, milí čtenáři, samozřejmě budu rád informovat.

A proč že mi konec tohoto bolševika připadá nevábný? Mezi lidmi platí takové nepsané pravidlo, že "pozdravit je slušnost, odpovědět je povinnost". To, že mi Jaromír Velc vloni po onom svém přestupkovém incidentu přestal odpovídat na pozdrav bych do jisté míry dokázal pochopit (nikoliv omluvit), když se mě teď ale nějakou shodou okolností obě mé dcery ptaly jestli nevím, proč jim J. Velc letos náhle přestal odpovídat na pozdrav, opravdu jsem nevěděl, co na to říci...
21.03.2009
?subject=Nevábný konec jednoho místního důchodce'>Jaromír Suchý