Hlavní strana > Komentáře

Zámecké radovánky a kouzelný vykřičník

Ve čtvrtek 4.3.2010 ráno jsem byl doma a zhruba ve 3/4 na 8 zaznamenal prapodivný rachot venku. Vyhlédl jsem z okna a nestačil se divit – ze sousední zahrádky už zmizely nějaké stromy a neznámý pohůnek právě řezal jednu z mých jabloní, přičemž pracovníci místních technických služeb hned nakládali jím nařezané části stromu na vlečku traktoru. Blesklo mi hlavou jakouže zbraň si mám zvolit při boji proti motorové pile, ale protože baseballovou pálku zatím doma nemám, popadl jsem aspoň foťák a okamžitě vyrazil na zteč.

Když jsem přiběhl k chasníkovi s rachotící pilou a křikl na něj, aby okamžitě přestal a že současně volám na ochranu svého majetku policii, opravdu přestal, ale už bylo pozdě - z jabloně zbylo jen ubohé torzo a on se tomu navíc jen spokojeně smál – prý žádné povolení ke kácení něčeho od nikoho nepotřebuje.


"Vítěz" nad jabloní


a stejný hrdina s pohodu vyznačující rukou v kapse z profilu

K celé situaci došlo tak, že Okříšky prodaly vloni pozemek, který sousedí s mou zahrádkou, na stavbu rodinného domu, a onoho 4.3. přišel nebo přijel najatý dřevorubec odstranit stromy, stojící na něm. Na oněch do té doby zahradách ale nejsou mezi pozemky žádné ploty či jiné hranice a protože se rozměry a poloha prodané parcely vinou totální organizační neschopnosti naší radnice již 3x měnily a zahrádky jsou poseté zmatečními červenými čtverečky značek od geodetů, nikdo nevěděl, kde končí to, co mají pokácet, a kde už začínají ostatní pozemky, kterým by se měli obloukem vyhnout, vzali toho nejspíš "pro jistotu" více - bylo štěstí, že jsem byl zrovna doma, protože dnes už jsem taky nemusel mít na zahrádce stromy vůbec žádné...

Samozřejmě ani dřevorubec, ani nikdo za Technické služby Okříšky či z okříšské radnice mi za zničení mého majetku nejen nikdy neposkytl jakoukoliv kompenzaci, ale dokonce se mi za jejich pochybení nikdo nikdy ani neomluvil – co jiného od osob podobného "formátu" taky ale čekat, že jo? Jedinou omluvu za zničenou jabloň jsem přijal od toho, kdo se vznikem škody neměl nic společného - tchána majitele onoho stavebního pozemku. Aspoň klika, že budoucí sousedé jsou slušní lidé...

Tohle všechno je ale jen drobná epizodka - skutečný důvod sepsání dnešního textu s tím sice souvisí, ale je trochu jiný...

Rychlost ve vyřizování úředních podání není zrovna silnou stránkou naší radnice a tak je zcela běžné, že např. i pouhopouhé potvrzení o přijetí digitálně podepsaného emailu z podatelny úřadu, které spočívá nejspíš jen v jediném kliknutí myší pracovnicí podatelny na nabízený odkaz, přichází zpravidla za 3 dny až 2 měsíce, pokud vůbec přijde (z poslední doby např. na pouhé potvrzení přijetí podání ze 17.6.2010 zatím stále marně čekám). O to více zajímavé je dění onoho 4.3.2010 ráno. Předpokládám (na základě dokumentů, které jsem až s odstupem získal a připojuji odkazy v textu), že sled událostí mohl být s velkou pravděpodobností např. takovýto:

středa 3.3.2010 11:30 - pracovníci radnice mají polední pauzu a při tradičním nezávazném klábosení u oběda v  restauraci starosta – jinak velitel místních pionýrů – nečekaně navrhne: "Na podzim jsou volby, co kdybychom udělali nějakou fakt akční bojovku, aby okřešáci viděli, že ještě nepatřím do starého železa, znova mě zvolili a vy můžete zůstat v pohodě tak jako dosud? A určitě přitom i zviditelníme Okříšky – Zdeněk se svými kontakty v médiích se o to určitě dobře postará!"
"A co to jako je ta bojovka?" ptá se jedna z pracovnic úřadu, která asi podobné dobrodružství u pionýrů nikdy nezažila.
"Zařádíme si jak zamlada", odpoví starosta. "Není špatné si občas vyzkoušet šáhnout až na dno svých sil, aby si každý z nás mohl utužit sebevědomí potvrzením toho, že je pořád fakt dobrý."

4.3.2010 7:29 pracovníci nějaké dohlížející mezinárodní rekordní agentury - dále ji budu nazývat jen MEREAG - dopíjejí svá kafíčka či zelené čaje a berou do ruky poznámkové bloky, kamery a stopky.
7:30:00 začíná pracovní doba úředníků městyse Okříšky a pronikavý zvuk starostovy píšťalky zahajuje unikátní akci a budí nic netušící zámecká prasata
7:30:00 – místostarostka Ing. Mahelová si vyzvedává na podatelně Úřadu městyse Okříšky příslušný tiskopis a v 7:30:03 nasedá do služebního vozidla a odjíždí
7:30:17 – služební vozidlo zastavuje u váhy zemědělského družstva a paní místostarostka si navléká beranici a sněhule, přebíhá silnici, vyzbrojená krejčovským metrem, atlasem ovocných dřevin a poznámkovým blokem
7:32:11 – je ukončeno měření 20 stromů a výsledky zaznamenány do poznámkového bloku
7:32:26 – služební vozidlo se vrací před radnici
7:32:59 – paní místostarostka ukončuje vyplnění předtištěného oficiálního formuláře
7:33:03 - nasedá do služebního automobilu a vyráží, aby tiskopis odevzdala na oficiální adresu, uvedenou ve formuláři
7:33:25 – přijíždí k budově s adresou Nádražní 115, ale protože tam už nic ani nikdo není a budova je zamknutá, vyvozuje z cedulky na dveřích, že musí jet zpět na zámek
7:34:01 – místostarostka konečně předává na podatelně úřadu vyplněný formulář




(kliknutím na obrázky se dostanete k jejich čitelnější podobě)

se žádostí o povolení pokácení 20 ovocných stromů v zahradě na ulici Jihlavská a přílohami a MEREAG čas 4 minuty a 1 vteřina zaregistrovává do své databáze jako rekord v sestavení nejrychlejší žádosti o vydání úředního rozhodnutí o pokácení ovocných stromů v České republice – ještě nikomu se dosud nepodařilo prostudovat všechny podklady, zdokumentovat na místě skutečný stav dřevin, zpracovat zakreslení situace do katastrální mapy a zformulovat podání pro vydání úředního rozhodnutí rychleji a kdyby neměl úřad zbytečnou chybu v adrese na oficiálním tiskopisu, mohl být dosažený čas ještě skoro o minutu rychlejší.

7:34:20 – p. Smejkalová z podatelny stihla za 19 vteřin orazítkovat originál podání, pořídit jeho kopii a ještě o tom všem zapsat záznam do knihy příjmů – MEREAG nemá žádnou práci, protože dosavadní světový rekord na tuto činnost je 3 vteřiny a český 11 vteřin
7:34:44 – p. Smejkalová přichází do kanceláře starosty a předává mu k vyřízení podání paní Mahelové
7:35:01 – p. starosta nasedá do služebního vozidla a odjíždí k zahrádce na Jihlavské ulici
7:35:09 – nazouvá si pořádné holínky a beranici a vybaven měřícím pásmem a poznámkovým blokem začíná kontrolovat obvody stromů a jejich odrůdy – vždy totiž důsledně dbá na to, aby nepodepsal úřední rozhodnutí s jakýmikoliv byť i sebemenšími chybami a proto si všechno osobně detailně kontroluje
7:36:16 – starosta se vrací služebním vozidlem do své kanceláře a začíná sestavovat rozhodnutí
7:38:47 – ze síťové tiskárny vyjíždí rozhodnutí č.j. 264/10-K


(kliknutím na obrázek se dostanete k jeho čitelné podobě)

a starosta při psaní na klávesnici počítače výkonem 976 úhozů za minutu překonal i dosavadní světový rekord ing. Heleny Matouškové z října roku 2003, ale přítomná MEREAG se mu jeho výsledek snaží neuznat – Ing. Matoušková totiž při svém výkonu musela opisovat podle předlohy cizí text, kdežto Ing. Kula si jej během psaní formuloval sám a měl tak dle MEREAG situaci značně zjednodušenu – nicméně nakonec dochází k dohodě, že agentura rekord uznává tím, že kvůli tomuto případu zavedla novou kategorii rychlosti psaní vlastního textu
7:38:54 – dokument je předán na podatelně úřadu a zaevidován
7:38:58 - místostarostka, která zde na to již netrpělivě čeká, trhá světový rekord v rychločtení (jedna normalizovaná stránka A4 odborného textu jen za 36 setin vteřiny) a připojuje svůj dodatek, kterým se vzdává možnosti odvolání
7:39:03 - dokument je doplněn o razítko s doložkou právní moci a MEREAG výkon 5 minut a 2 vteřiny zaznamenává jako nový světový rekord v rychlosti od přijetí podání po vydání úředního rozhodnutí, které již nabylo právní moci
7:39:04 - místostarostka telefonuje vedoucímu Technických služeb Okříšky a objednává si od této organizace pokácení 20 stromů v zahradě na Jihlavské ulici
7:42:48 - na zahradu přijíždí traktor technických služeb s vlečkou
7:43:11 - na stejnou zahradu doráží najatý dřevorubec
7:44:50 -první pokácený strom je uklizen na vlečku a MEREAG registruje další český rekord 10 minut a 49 vteřin od podání oficiální žádosti o pokácení stromu úřadům až po legální odstranění prvního z nich
7:46:03 - dobíhám na místo činu mezi pokácené stromy a větve já a aniž to tuším, svou přítomností a následným přivoláním policie kazím naší radnici další kroky její bojovky a tím i další možné zápisy do statistik rekordní agentury – i tak jsou ale 3 světové a 3 české rekordy jistě pěkným úspěchem našich úředníků

Zdá se vám naznačený sled událostí trochu přitažený za vlasy? Ale to snad ne - přece si nepřipustíme, že by naši vladaři napřed nechali stromy pokácet a až dodatečně se např. z obavy kvůli hrozící ostudě spojené s policejním šetřením snažili své činy legalizovat...

Nejen tahle rekordová taškařice, ale i spousta dalšího, co se na naší radnici dosud děje, je naprosto zbytečná - kdyby zdejší úředníci znali platné zákony, tak by museli vědět, že na pokácení ovocných stromů do obvodu kmene 80 cm měřených ve výšce 1m nad zemí a stojící na vlastním pozemku dnes už vůbec žádné žádosti a úřední povolení nejsou potřeba. Naši mocipáni asi jinak nemají do čeho píchnout a bez podobných radovánek by se nejspíš už dávno ukousali nudou...

Nevím, jestli jste si všimli drobného detailu v první větě prvního odstavce rozhodnutí:



V každém oficiálním rozhodnutí musí být samozřejmě naprosto konkrétně uvedeno, na základě jakých předpisů vzniklo. Pan starosta Kula ale přišel na to, že když úředník konkrétní předpisy nezná a je líný si je vyhledat, může jako plnohodnotnou náhradu místo konkrétního písmene či čísla použít i tzv. kouzelný vykřičník – ten údajně říká, že se použije právě ten odstavec zákona, který zrovna pro tento případ platí, a ať si ho případně sám vyhledá ten hlupák, kterého to zrovna zbytečně zajímá.

Nejsmutnější na tom všem samozřejmě je, že podobné činnosti radnice v Okříškách jsou jen znevažováním činnosti celé ostatní veřejné správy – vždyť sami vidíte, že hodnota některých rozhodnutí naší radnice je plně srovnatelná s hodnotu báboviček, které si splácají děti někde na pískovišti, a i oficiální kulaté úřední razítko Úřadu městyse Okříšky by mohlo v takovýchto případech klidně nahradit jakékoliv razítko nožíkem vydlabané z brambory. Mohou mít potom ještě občané úctu také ke skutečným úředním rozhodnutím?
24.07.2010
?subject=Zámecké radovánky a kouzelný vykřičník'>Jaromír Suchý