Hlavní strana > Komentáře

Šťastná budoucnost podle představ starosty Ryšavého

Stojí za to se vypravit na zasedání místního zastupitelstva, protože pokaždé odcházím obohacen o velmi originální nápady vedení naší radnice, a následně už nejsem jejich realizací zděšen tolik, jako ti, které to zastihne nepřipravené.

Ve středu 20.7.2016 byl na programu mimořádného zasedání jediný bod - projednání protestní petice asi stovky lidí proti zamýšlené místní "stavbě roku" - tzv. hlediště v tělocvičně naší školy. Ono "hlediště" má být asi metr a půl široká lávka, zavěšená nad hřištěm ve výšce 5m. Důvodů, proč takové "hlediště" není dobrý nápad je docela dost (mj. cožpak to bude za hlediště, když z něj na polovinu hřiště vůbec nebude vidět?), naopak je docela obtížné najít jakékoliv racionální argumenty na její obhajobu.

Třebaže petiční zákon 85/1990 Sb. výslovně stanoví "§ 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.", není to zdaleka poprvé co naši radní prokázali, že respekt k zákonům není zrovna jejich koníčkem. Dozvěděli jsme se originální zdůvodnění proč odmítnout onu protestní petici - prý kvůli tomu, že ji podepsali i lidé, kteří nebydlí v Okříškách, a tak tím, že nepřispěli ani korunou na vybudování tělocvičny, nemají žádné právo vyjadřovat se k tomu, co se s ní bude dít.

Snažil jsem se starostovi i ostatním radním vysvětlit, že oni lidé, třebaže nebydlí v Okříškách a chodí sem jen sportovat, si právo na názor na nakládání s veřejnými financemi zasluhují tím, že v tomto státě platí daně, a cokoliv, co se kde postaví veřejnými institucemi, je z těchto daní. Ale nepochodil jsem - starosta pořád dokola oponoval, že to jsou jenom naše okříšské peníze, a ten, kdo tady nebydlí, k nim nepřispěl ani korunou a tak nemá právo mluvit do toho, jak je utratíme.

Zkusme si teď na jednoduchých modelových příkladech rodiny průměrného obyvatele Okříšek pana XY ukázat, jak by to vypadalo, kdyby se našlo i jinde víc takových, kteří by praktikovali onu svéráznou "anikorunovou" logiku našeho současného starosty...

Jak je tady všeobecně rozšířeným zvykem, rodina pana XY je kulturně a sportovně založená a tak nevynechá žádnou společenskou událost, kterou má možnost zažít. Vyrazili by si tak např. na nový film do Třebíče a jediná změna proti minulosti by byla v tom, že by za lístek pro každého zaplatili ne obvyklou zhruba stokorunu, ale pětinásobek. Proč? Přece protože XY a ostatní z jeho rodiny vůbec nejsou občany Třebíče a tak ani korunou nepřispěli na stavbu kina. Město musí samozřejmě myslet především na své občany a protože těch jsou desítky tisíc a přitom sedadel v kině jen asi 300, musí se nějak bránit, aby v kině pokaždé zůstal dostatek volných míst pro místní. A obdobně by XY platil pětnásobek v Třebíči všude - na parkovišti, veřejném WC, koupalištích, v knihovně, autobusech MHD, divadle, za pronájem obřadní síně na hřbitově, dětem za kroužek houslí, taneční kursy či členství v hokejovém klubu. Podle logiky starosty Ryšavého je to tak rozhodně správně - když XY nepřispěl ani korunou na žádnou z těch radovánek, nemá nejmenší právo požívat stejných výhod jako místní, kteří si to všechno vybudovali ze svých vlastních třebíčských peněz.

Ale nejsou jen služby, za které se platí, něco je zdánlivě stále ještě zdarma. Pan XY si s rodinkou můžou vzít kola za která se dosud nikde neplatilo parkovné, přijet do Třebíče, na náměstí si kola zamknout do stojanů před radnicí a třeba i dvě hodinky se naprosto zdarma procházet a kochat krásami a duchem místní starobylé Židovské čtvrti.

Ale když se vrátí ke kolům, budou zděšeni, protože třeba zrovna uvidí dva strážníky městské policie, jak jim na jejich kola močí tak, aby co nejvíce tekutiny zůstalo v brašnách, na řídítkách a sedačkách. Pan XY si duchapřítomně situaci natočí na mobil a vyrazí si stěžovat na velitelství městské policie. Náčelník jej vyslechne a vysvětluje: "pane XY, vy nejste z Třebíče, nepřispěli jste ani korunou na zdejší stojany na kola, takže nemáte sebemenší právo je využívat, a po naší výchovné lekci už si to určitě propříště budete pamatovat. A to, jakým způsobem si naši strážníci sjednávají ve městě pořádek je jen a jen naše věc a vy nemáte absolutně žádné právo se k tomu vyjadřovat, protože jste ani korunou na provoz naší městské policie nepřispěl. A ještě nám zaplaťte 7000 a buďte rád, že ušetříte 1000 korun za nákladech správního řízení.

"Za co?" diví se pan XY.
"No za odpadky, co jste tady po sobě nechali. Sledovali jsme vás desítkami kamer po celou tu dobu, co jste v Třebíči. Z večerky Asiana jste si v rukách odnášeli 3 nanuky a jednu láhev s pitím. 3 obaly a 3 dřívka z těch nanuků jste postupně naházeli do odpadkových košů na ulici a PET flaška od pití skončila ve žlutém kontejneru na plasty. Za každý odpadek je pokuta 1000 korun - bereme to tady jako pokus o založení černé skládky."
"Ale vždyť dřívka jsou naprosto přírodní materiál, který se sám za chvilku rozpadne, a proč máme platit pokutu za to, že hodíme plast do kontejneru na plasty?"
"Pane XY, ty odpadkové koše a kontejnery jsou za naše třebíčské peníze a vy jste na ně nepřispěl ani korunou, tak jakým právem byste je chtěl využívat? A jejich obsah se musí svážet, třídit, spalovat - to taky musíme platit my."

Pan XY uzná, že to je logické a ochotně pokutu zaplatí a navrch zaplatí i poplatek za ekologickou likvidaci jejich prochcaných smradlavých kol ze stojanů.

I starosta Ryšavý považuje takovýto tvrdý postup vůči vetřelcům odjinud za naprosto správný a rád by jej co nejdříve aplikoval i na všechny, co k nám kdy do Okříšek zavítají - proč máme pořád na někoho doplácet, že jo?

Pan XY také někde pracuje - mohl by dělat třeba správce budov v místní výrobní továrně Dědiš. No a při banální opravě topení, kterou měl XY organizačně na starosti, došlo k nečekanému problému: přes internet nalezený řemeslník - zahraniční svářeč - se špatně domluvil na podávání nářadí či materiálu s jiným úplně jinak mluvícím zahraničním kolegou a omylem kvůli tomu zapálili prudce hořlavou izolaci a během chvilky byla jedna z hal v plamenech. Ozvaly se sirény, po čtvrthodině přijeli okříšští hasiči, ale s jedinou cisternou neměli moc šancí požár zastavit nebo alespoň zpomalit. Pan XY zoufale volá hasičům do Třebíče proč tady ještě nejsou těm okříšským na pomoc, ale velitel hasičů z Třebíče se brání - Okříšky ani korunou nepřispívají na provoz třebíčských hasičů, tak proč by měli jeho muži zrovna v Okříškách riskovat zdraví či životy? Pan XY tedy ze zoufalství volá starostovi Ryšavému o radu. Žádní řemeslníci nejsou k mání, tak museli na práci najmout nějaké matláky kdoví odkud a areál firmy Dědiš hoří, ale žádní hasiči z okolí nechtějí přijet pomoci hasit, protože jim Okříšky ani korunou nepřispívají na jejich činnost.

Naštěstí je starosta Ryšavý světem protřelý lišák a umí každému dobře poradit: "My tady žádné cizáky s cisternama v Okříškách nepotřebujeme a ani nechceme – ještě by nám poničili tu krásnou novou cestu, kterou jsme k vám do firmy Dědiš nedávno za statisíce postavili. Dneska už nemá cenu žádnou továrnu hasit, protože ekonomičtí experti, které uznávám, tvrdí, že slušná pojistka a požár nebo povodeň jsou nejlepším základem budoucí prosperity. A z profesní pojistky toho mongolského svářeče či jeho etiopského kolegy jistě nebude žádný problém postavit si úplně nové, daleko lépe vybavené haly. Jo a dým z toho vašeho požáru je prý - aspoň podle toho, co teď říkají v televizi a na internetu - tak velký a stoupá tak vysoko, až to narušuje leteckou dopravu nad celou Vysočinou. Díky za reklamu, že jsme se zase zadarmo dostali do celostátních zpráv - aspoň se nám všichni cizáci budou zdaleka vyhýbat, skvělá práce!"

Takže, milí čtenáři z Okříšek, jestli budete všichni dostatečně trpěliví a budete i nadále tak jako předchozích 22 let důsledně ve všech volbách vybírat za svého favorita právě Z.Ryšavého a jeho kámoše, aby se opět a opět mohl stát radním a starostou a rozhodovat o našich životech podle svých báječných představ, jednou se třeba jeho vysněné "anikorunové" budoucnosti fakt dožijeme...

10.09.2016
?subject=Šťastná budoucnost podle představ starosty Ryšavého'>Jaromír Suchý