Čuk a Gek |
Jak čas běžel, chlapci vyrostli a jejich tatík geolog byl pověřen svou rudou Stranou, aby pomohl v jedné spřátelené zemi najít optimální lokality na vybudování odpalovacích sil pro mírové jaderné zbraně. Děti a manželku si mohl vzít na cestu s sebou. | |||||
Díky tomu, že nebyl voják, ale civilní zaměstnanec, mohl se společně s rodinou podívat docela často i za hranice vojenského prostoru a Čuk s Gekem tak přišli díky kontaktům s okolními civilisty na několik zajímavých věcí: | |||||
za jednu barevnou televizi, přivezenou z rodné země, kterou prodal roztouženým domorodcům, si Čuk za pár minut vydělal víc, než tatík za dva měsíce usilovné práce, a celkem oprávněně usoudil, že nejvýnosnější - a tedy asi nejužitečnější - povolání v této zemi je kšeftování. | |||||
Gek si zase všiml, že si jeho urostlou slovanskou postavu oblíbily postarší ženy | - buď vdovy či opuštěné - a že jsou dokonce ochotny mu za jeho přízeň vařit, prát, či platit, a tak se (rovněž oprávněně) rozhodl, | ||||
že nejužitečnější, co může udělat, je působit radost
takovýmto stárnoucím ženám. |
|||||
|
|||||
A co dělali dál celá ta léta naši oblíbenci? Inu, na to si musíte, milé děti, počkat do vydání dalšího dílu. Dobrou noc... |