Hlavní strana > Archiv 1999 - 2003 > Čuk a Gek

Č+G: 15.díl - Boženka našla lék na nemoc šílených krav

Čuk a Gek

Opakování:
Boženku zázračně zachránil po pokousání jedovatým hadem bahamský lidový léčitel a tak se mohli konečně s Čukem zase po dlouhé době vrátit do Krásna. Boženka v předvánočním čase na oplátku zase zachránila dva krásné psíky před pobytem v útulku.

Z minulého dílu už také víme, že Čuk začal opět podnikat, celé dny nebyl doma a tak - aby se Boženka sama doma nenudila, sblížila se se sousedkou Slávkou (známe ji už z obrázku v 11.díle - tehdy jsme ale ještě netušili, že se jmenuje Slávka).
	Slávka dříve pracovala v kravíně, ale i do Krásna přišla nemoc šílených krav a tak jim postupně celé stádo pochcípalo a Slávka kvůli tomu neustále plakala. Boženka chodila Slávku konejšit a přemýšlela, jak by jí pomohla. Sotva si v encyklopedii našla
heslo "kráva", bylo jí vše jasné. V hinduismu to přece bylo od nepaměti posvátné zvíře			a jejich současná nemoc je tedy jen trestem za to, že je neznabozi začali jíst.
Víme, že se lidé naučili krávy bezezbytku využívat (především od nich očekávají mléko, maso a kůži) a tak Boženka usoudila, že nejlepší by bylo nahradit kravičky nějakým jiným - méně posvátným zvířetem, které poskytuje totéž. Přesvědčila proto Čuka, aby něco z vydělaných peněz věnoval na výzkum naší světlé potravinové budoucnosti. Společně si pak pronajali prázdný kravín a  zakoupili několik základních sad párů zvířat, aby vyzkoušeli, které z nich by bylo schopno krávy nahradit.
Začali samozřejmě u nejbližších podobných přežvýkavých sudokopytníků čeledi turovitých [Bovidae]. Zkoušeli antilopy, buvolky, ovce i kozy, i jiné tury. Nejnadějnější se zdál jak [Bos mutus a Bos grunniensis]
(dokonce se jeho srst dá využívat i k výrobě látek), ale právě ten při krmení infikovanou masokostní moučkou podléhal nemoci šílených krav ještě rychleji než normální krávy. Výzkum tedy rozšířili na všechny sudokopytníky (i když to jistě většina z vás, čtenářů, dobře zná z hodin přírodopisu, přesto si raději zopakujme, že mezi sudokopytníky patří i podřády nepřežvýkavých (prasatovití [Suidae], pekari [Dicotylidae] a hroši [Hippopotamidae]) a mozolnatci (velbloudi [Camelidae] a lamy [Lama]). Ale co čert nechtěl, u žádného z těchto zvířat se nepodařilo efektivně vytěžit všechny tři výše uvedené produkty a pokud ano, byl zase problém s jejich chovem. U prasatovitých bylo např. maso i kůže v pořádku, ale mléko mělo mizernou produkci, hroši měli sice maso i mléko v pořádku, ale díky jejich extrémně tlusté kůži byly naprosto neúčinné elektrické ohradníky kolem pastvin, atd. atd.
Nezbylo tedy, než výzkumy rozšířit i na lichokopytníky [Perissodactyla] a později na všechny savce [Mammalia]. U některých z nich byly komplikovace s jejich hospodářským využitím napohled komické. Např. u zebry [Equus] způsobovalo jejich charakteristické obranné zbarvení (černé pruhy na bílém podkladu), že za mřížemi (bývalého) kravína nebyly pořádně vidět a špatně se přepočítávaly.
Nakonec se ale výzkum zdařil. Jako optimální náhrada krav se ukázal slon zakrslý [Loxodonto pumilio],				který dokázal krávu po všech stránkách nahradit a s jeho chovem nebyly žádné problémy.
Největší radost ze zdomácnění slonů v bývalých kravínech v Krásně však měli ochránci přírody, protože cena slonoviny záhy dramaticky poklesla na úroveň běžných umělých hmot a Boženka s Čukem tak zachránili mnoho těchto krásných zvířat v Africe a Asii od zbytečné smrti.
Jako první zareagovaly na průmyslové využití nového zvířete samozřejmě reklamní agentury...

02.01.2001
?subject=Č+G: 15.díl - Boženka našla lék na nemoc šílených krav'>Jaromír Suchý






přístupů od 18.4.2004: 6054