Hlavní strana > Archiv 1999 - 2003 > Čuk a Gek

Č+G: 18.díl - Jak se Čuk zapsal do encyklopedií

Čuk a Gek

Opakování:
Čuk obratně využil lidského soucitu s oběťmi zemětřesení a peníze, které v souvislosti s tím vybral, si nechal.

Bohužel byl v tomto oboru podnikání nováčkem a dopustil se drobné chyby - zapomněl si předplatit přízeň (tedy nevšímavost) novinářů, těch nepříjemných hyen. A tak se stalo, že jednoho dne navštívil Čuka
redaktor z nějakého bezvýznamného média a vyptával se na na občanské sdružení Nejistota.			Všechno bylo v pohodě až do okamžiku, než se začal vyptávat, na co že konkrétního občanské sdružení
Nejistota použilo peníze, vybrané do plexisklových skříněk s nápisy "NA ZEMĚTŘESENÍ". Čuk z toho byl úplně paf a první, co ho napadlo, bylo, že nejlepší obrana je útok, proto se na novináře obořil: "Snad si nemyslíte, že jsem si je nechal", a "Já přece nejsem žádný podvodník" či "K soudu tě poženu, šmejde" a vyhnal ho. Pochopil ale, že by - v zájmu očištění svého jména - na sobě neměl nechat případné obvinění ze zcizení vybraných peněz jen tak a proto se rozhodl přejít do ofenzívy.
Přišel na to, jak alespoň část vybraných peněz věnovat na původní účel a současně si tak splnit svůj dávný sen. Na jeden z chátrajících stadiónů, které mu ještě stále zůstaly z dřívějších obchodů s nemovitostmi v Lásce,
si pozval svůj nejmilejší hudební soubor Earthquake (v angličtině to znamená "zemětřesení" - takže nápisy na výběrčích plexisklových urnách v podstatě nelhaly) i s dvaceti kamióny jejich technické aparatury, aby je mohl vidět na vlastní oči a nemusel se za nimi nikam trmácet. A aby na koncertě nebyl sám, všude rozhlásil, že je pro všechny zájemce vstup volný (později to mírně poupravil na "vstupné dobrovolné")
		Atmosféra koncertu byly úplně skvělá, protože se na Čukův stadión namačkalo několik desítek tisíc fanoušků (a Čuk na dobrovolném vstupném vybral desetinásobek toho, co chtěla kapela za vystoupení).
I hudebníci měli skvělou náladu a tak ani neprotestovali, když po představení - poté, co se po mnoha přídavcích většina návštěvníků spokojeně rozešla - za nimi přišel Čuk s flaškou a ukecal je, že by si chtěl vyzkoušet, jaké to je hrát na skutečné bicí od odpravdové kapely.
Protože si Čuk nebyl jistý, jestli se bude slyšet (a nikdo ze zvukařů nebyl poblíž), nastavil si sám všechny potenciometry na zvukových aparaturách na doraz, usedl za bicí, vzal paličky a uhodil. Následky byly nepříjemné. V okolí deseti kilometrů od stadiónu se tlakovou vlnou okamžitě rozbily všechny okenní tabule a nejbližší seismická stanice naměřila zachvění země ve výši 5 stupňů zemětřesné stupnice. Na stadióně i na budovách v blízkém okolí současně popraskaly zdi a země se rozhoupala.
		A tak se vlastně podruhé potvrdilo, že nápisy na výběrčích urnách nelhaly - vybrané peníze posloužily k tomu, aby si více lidí mohlo na vlastní kůži vyzkoušet, co to je zemětřesení.
A také se tím Čuk navždy zapsal do encyklopedií. Zatímco předtím bývala podle chytrých knih zemětřesení jen řítivá (3%), tektonická (90%) a vulkanická (7%), nyní už k nim navždy budou muset řadit také zemětření indukované - tj. každé, vyvolané lidskou činností. Pokud byste, milí čtenáři, také někdy potřebovali cenné rady, jak se chovat při zemětřesení, můžete je najít třeba zde

05.04.2001
?subject=Č+G: 18.díl - Jak se Čuk zapsal do encyklopedií'>Jaromír Suchý






přístupů od 18.4.2004: 5613