Hlavní strana > Blog

Dekádníček č.3

Střípky z období od 21.4. do 30.4.2005

pátek 22.4.
Den Země. Odpoledne jsem ještě na poslední chvíli zastihl na náměstí v Třebíči studentské brigádníky z firmy Ekokom, kteří dělali mezi dětmi osvětu na téma třídění odpadů.



Zdá se, že se to v Ekokomu naučili dělat docela přitažlivě, protože třeba o maličké popelničky



ve tvaru kontejnerů na tříděný odpad byla mezi dětmi doslova rvačka. Dostat je jako ceny v soutěžích mohli ale jen ti nejchytřejší či nejšikovnější.

v neděli 24.4.
slavili Den Země ve vzdělávacím středisku Chaloupky. Byl jsem docela šokován, kolik tam přijelo lidí. Bohužel ale převážně jen přijelo auty, přitom to byla taková krásná příležitost k pěšímu či cyklistickému výletu. Já jsem to vzal na kole lesem a na jedné z mýtin jsem málem přejel hada, který na cestě na slunci asi "chytal bronz".

pondělí 25.4.
Nevím už přesně kde, ale na některé rozhlasové stanici varovali před nebezpečnými výrobky na trhu. Dokonce říkali i internetové stránky, kde by měl být jejich seznam, ale zadrmolili to tak rychle, že jsem si to ani nestačil zaznamenat. Zkoušel jsem to najít Googlem, ale marně. Zato jsem narazil na jejich slovenskou obdobu. V seznamu mají dokonce i zdraví nebezpečnou podprsenku! To jsou věci...
Dostal jsem také první podklady k tomu, aby na Voříška brzy přibyla jedna nová stránka na propagaci punkové akce 27.8. v Třebelovicích u Jemnice (je tam dokonce i vlaková zastávka) Nedočkavcům mohu prozradit, že hlavní hvězdou bude brněnská kapela Zeměžluč.

úterý 26.4.
V Třebíči – Borovině na sídlišti Za rybníkem zřejmě přišli na zajímavý způsob jak snížit nezaměstnanost. Zatímco všude jinde – dokonce i ve všech prodejnách potravin v Okříškách – už přišli na to, že mohou snížit náklady a ušetřit na platech zaměstnanců tím, že budou využívat čárové kódy, v oné prodejně v Borovině stále kmitá nějakých 10 až 15 prodavaček a učnic, které musí na všechno zboží lepit štítky s cenou. Takhle to samozřejmě ale jde dělat jen v případě, když je na celém mnohatisícovém sídlišti prodejna jen jedna.

středa 27.4.
Na stanici ČR2 byl dopoledne hostem publicista Jiří Pilka a mluvil mi z duše, že bychom se měli všichni snažit prosazovat zásady, shrnuté zkratkami ČICER (čistá Česká republika) a SLUČER (slušná Česká republika)

čtvrtek 28.4.
Zdá se, že se na naší radnici něco začíná dít - sotva to ale budou změny k lepšímu. Spíše to připomíná křeče smrtelně raněného zvířete, které kolem sebe zoufale kope na všechny strany. Dnes jsme do schránky dostali nové číslo Zpravodaje z Okříšek č.2/2005. Na první pohled vypadá lépe nová grafická podoba obálky, a dostali v něm dokonce prostor k vyjádření i zastánci obchvatu obce. Přesto se v něm ale stalo něco, co dosud nikdy v minulosti ne: do obsahu čísla zasáhla nehorázným způsobem ruka vrchního obecního demagoga a cenzora Ryšavého. Už do minulého čísla jsem mu totiž zaslal příspěvek na téma prapodivných praktik naší radnice, týkajících se smluv na kabelovou televizi. Tehdy se ještě vymlouval, že se mu příspěvek do čísla "nevešel", ale že jej zveřejní příště. Příště bylo teď a to, že se mu tam "nevešel" ani tentokrát už je sprostota na druhou – pochybuji, že by jakkoliv obhájil, že má pro občany Okříšek větší důležitost např. text o dětských gymnastkách v Přibyslavicích, než upozornění na to, co dělá a jak poškozuje občany Okříšek naše "vrchnost". Cenzura je u nás sice ústavou zakázána, ale paradoxně ten, kdo se jí dopustí, nejspíš nespáchá žádný trestný čin a dokonce ani přestupek, protože na to naše trestní zákony bohužel jaksi nepamatují. Pokud si vzpomínám, tak ze známějších případů díky nedokonalosti naší legislativy podobný cenzorský zásah prošel naprosto beztrestně např. bývalému šéfovi České televize Hodačovi, který svého času nařídil její úplné vypnutí, resp. místo zpravodajství souvislé vysílání titulku s nulovou informační hodnotou.

sobota 30.4.
Dopoledne jsem měl opět zážitek s místní turistickou atrakcí - chodníkovými podnikavci.
V Třebíči Poušově byla večer taková menší čarodějnická bigbítová přehlídka převážně regionálních kapel, na které bohužel nebylo moc návštěvníků.





A protože areál je kousek od řeky, byla už kolem půlnoci docela zima a tak byl čarodějnický oheň docela příjemný na ohřátí. Nejvíce se mi líbila místní "klasika" - Plodová voda Evy Braunové.
Hlavní hvězdou večera ale měla být zřejmě kapela Electrick Mann z Valašského Meziřící. (Pokud navštívíte jejich web, tak pro test svých očí nevynechejte diskusní fórum a zkuste si přečíst černé texty na černém pozadí.)



Už jsem teda na hudebních podiích viděl leccos, ale na něco tak odpuzujícího dlouho nezapomenu. Pro ty, kdo je neznají, bylo zajisté šokem už to, že koncert začínal žádostí jednoho z muzikantů divákům: "Je tady mezi váma nějaká kunda, která by nám sem přišla na pódium ukázat svý kozy? My vám za to zase ukážeme naše čuráky". Taky to někteří z hudebníků trošku přešvihli s alkoholem, protože najednou jeden z nich zavrávoral a spadl z pódia dolů. Ale naštěstí se nic nestalo, sotva se doplazil zpět, už vesele pokračoval v takových intimních projevech přízně svým spoluhráčům, že by se za ně nemuselo stydět žádné "péčkové" video pro homosexuály. Asi stárnu, že podobný avantgardní humor asi nedokážu ocenit...
02.05.2005
?subject=Dekádníček č.3'>Jaromír Suchý