Čuk a Gek |
Čuk svou snahou o recyklaci výrobků, určených původně ke spálení, sice nakonec nepřímo přispěl k lepšímu oblékání bezdomovců, ale současně s uplatňováním nového zákona přišel o hlavní výhodu lukrativního živobytí ve spalovně a musel se poohlížet po něčem jiném. | ||||
Jednoho dne dostal domů pozvánku na malou slavnost charitativní organizace Pomocná ruka, které jej spolu s jemu podobnými za zásluhy o pomoc chudým (viz předchozí díl) odměnila pamětní medailí. | ||||
Při rozhovorech s pracovníky Pomocné ruky si Čuk uvědomil, že podobné spolky využívají především toho, že někteří lidé jsou si vědomí své špatnosti, a protože je hryže svědomí, snaží se to vykoupit tím, že rádi přispívají postiženým - žebrákům, slepým, nedonošeným dětem, sirotkům a tak. A došlo mu, že tento segment trhu (tedy možnost nabídnout hříšníkům možnost očištění se od špíny, kterou denně páchají) rozhodně ještě není zcela nasycen, a byla by škoda toho nevyužít. | ||||
Založili si proto společně s příbuznými občanské sdružení Nejistota, jehož náplní mělo být především zprostředkovávání pomoci lidem v nouzi, nechali si vyrobit stovky krásných plexisklových skříněk na výběr peněz a trpělivě čekali na vhodnou příležitost. | ||||
Netrvalo to ani tak dlouho a dočkali se... | ||||
Jen pár hodin po prvních zprávách o zemětřesení v Asii a desítkách tisíc obětí už se na všech místech, kde se prochází více lidí (letiště, nádraží, nemocnice, banky) objevily (jako první ze všech) jejich plexisklové skříňky s obrovskými nápisy "NA ZEMĚTŘESENÍ". A protože od posledního velkého neštěstí uteklo již několik let, lidé, kteří kolem skříněk chodili, byli úplně nadržení, aby do nich mohli co nejdřív co nejvíc naházet. Jenom během prvních dvou dnů - ještě, než se stačila zformovat první záchranná expedice - se občanskému sdružení Nejistota (tj. Čukovi a spol.) podařilo vybrat od dobrotivých občanů několik desítek milionů a tak mohli v tichosti zase všechny vybírací skříňky poschovávat a začít slavit. Všichni byli spokojeni - Čuk, že má na pár let vyděláno, a milióny dárců získaly dobrý pocit, že se někomu v neštěstí alespoň trochu ulevilo. |